Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Venus Express snižuje oběžnou dráhu

Venus Express snižuje oběžnou dráhu

VenusExpress_1.jpg
Minulý týden zahájilo řídící středisko provádění série manévrů k postupnému navedení evropské kosmické sondy Venus Express blíže k povrchu zkoumané planety. Na upravené dráze bude sonda schopna pozorovat doposud neprozkoumané oblasti a studovat jevy, které doposud nebyly v jejím dosahu.

Tyto operační manévry k navedení sondy blíže k povrchu planety budou realizovány v průběhu července. Na novou oběžnou dráhu bude sonda Venus Express "usazena" 4. 8. 2008.

Až doposud se sonda nacházela na velmi protáhlé eliptické polární dráze. Její pericentrum (bod na dráze, kde se sonda pohybuje nejblíže k planetě) se nacházelo ve vzdálenosti 250 až 400 km, její apocentrum (nejvzdálenější bod dráhy) se nacházelo ve vzdálenosti zhruba 66 000 km. Poloha pericentra byla lokalizována nad 84° s. š.

Tato excentrická oběžná dráha byla zvolena ke snadnějšímu a dlouhodobějšímu pozorování jižní polokoule planety během delšího oběhu sondy na této části dráhy, a severní polokoule a oblasti kolem severního pólu planety při pozorování z menší vzdálenosti.

Pericentrum nové oběžné dráhy sondy se nyní bude nacházet ve výšce 185 až 300 km. To přinese následující výhody pro vědecký výzkum:

Výzkum magnetického pole v oblasti severního pólu Venuše;
Studium plazmy v okolním prostředí - ve spodní ionosféře;
Nepřímé odvození hustoty planetární atmosféry měřením urychlování či brždění, způsobeného vlivem atmosféry planety na kosmickou sondu při oběhu blíže k povrchu Venuše.

Snižování oběžné dráhy sondy Venus Express je prvním krokem velmi ambiciózní strategie. Záměrem je snížit výšku oběžné dráhy nad povrchem planety do hustější atmosféry, přičemž hodnota brždění sondy bude určována palubním akcelerometrem.

Jako další krok může sonda Venus Express testovat metodu označovanou jako aerobraking, což je technika, která využívá odporu atmosféry ke snížení rychlosti sondy (bez spotřeby pohonných látek) a z toho vyplývající změny oběžné dráhy řízeným manévrem.

Evropská kosmická sonda Venus Express byla vypuštěna 9. 11. 2005 pomocí nosné rakety Sojuz-Fregat. Na oběžnou dráhu kolem Venuše byla navedena 11. 4. 2006. Za první dva roky, tj. do 11. 4. 2008 sonda překonala vzdálenost 141 miliónů km na oběžné dráze kolem Venuše. Na Zemi přitom předala 1277 Gigabitů dat, což odpovídá zhruba 34 DVD.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



51. vesmírný týden 2024

51. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 12. do 22. 12. 2024. Měsíc po úplňku je vidět v druhé polovině noci a bude koncem týdne v poslední čtvrti. Na večerní obloze září nejvýrazněji Venuše nad jihozápadem a Jupiter nad východem. Nad jihem je ještě slabší Saturn a později večer vychází Mars. Vidět jsou i slabší planety Uran a Neptun. A protože ráno je nyní jitřenkou Merkur, máme možnost vidět všechny planety. Byly vydány podrobnosti, jak přesně došlo k havárii vrtulníčku Ingenuity na Marsu. SpaceX letos láme rekordy na všech stranách. Před 40 lety započala mise sondy Vega 2, dvojice sond, které zkoumaly Venuši a Halleyovu kometu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2024 obdržel snímek „Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Róbert Barsa.   Listopadové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ vyhrál opět snímek komety Tschuchinshan-ATLAS. Ostatně,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Jupiter 25.12.2024

Newton 200/1000 + barlow 2x + ZWO kamera ASI 178 MC

Další informace »