Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Fotografie ze sondy Phoenix
Petr Kubala Vytisknout článek

Fotografie ze sondy Phoenix

Kresba: Phoenix na Marsu
Kresba: Phoenix na Marsu
Průběžně aktualizováno!!

V pondělí 26. května našeho času přistála v severních oblastech Marsu kosmická sonda Phoenix. V článku vám budeme v průběhu mise, která je naplánovaná na přibližně 3 měsíce, přinášet výběr nejzajímavějších fotografií.

Panoramatické snímky

Panorama
Panorama
Panoramatický barevný snímek vznikal dlouhé týdny a je sestaven z více jak 400 fotografií. Snímek v plném rozlišení si můžete stáhnout zde (jpg, 11 MB). Autor: Arizonská univerzita, JPL, NASA

Jihovýchodní panorama
Jihovýchodní panorama
Panoramatický pohled směrem k jihovýchodu. Snímek byl pořízen během solu 15 (9. června 2008). Vpravo v dáli je vidět lesknoucí se kryt sondy. Autor: Arizonská univerzita, JPL, NASA
Panorama s robotickou rukou v popředí
Panorama s robotickou rukou v popředí
Fascinující snímek zachycuje okolí místa přistání. V popředí je vidět robotickou ruku. Autor: Arizonská univerzita, JPL, NASA



3D snímky

3D snímek
3D snímek
Fotografie potěší především majitele 3D brýlí (modročervené). Snímek byl pořízen 19. června 2008 a zachycuje příkop vyhloubený robotickým ramenem, za účelem odběru vzorků. Autor: Arizonská univerzita, JPL, NASA
3D snímek
3D snímek
Fotografie potěší především majitele 3D brýlí (modročervené). Snímek byl pořízen 15. června 2008 a zachycuje blízké okolí sondy Phoenix. Autor: Arizonská univerzita, JPL, NASA
3D snímek
3D snímek
Fotografie potěší především majitele 3D brýlí (modročervené). Snímek byl pořízen 19. června 2008 a zachycuje příkop vyhloubený robotickým ramenem, za účelem odběru vzorků. Autor: Arizonská univerzita, JPL, NASA



Odběr vzorků

Analýza půdy
Analýza půdy
Robotické rameno sondy Phoenix. Lopatka na rameni je otočena a vidět je vrtačka pro snazší odběr podpovrchových vzorků. Ta byla následně "zabořena" do půdy. Snímek byl pořízen 14. července 2008. Autor: Arizonská univerzita, JPL, NASA
Analýza půdy
Analýza půdy
Snímek byl pořízen o den později oproti fotografii výše. Nahoře jsou patrné dvě díry o průměru asi 1 cm, které vyhloubila vrtačka sondy. Autor: Arizonská univerzita, JPL, NASA
Odběr vzorků
Odběr vzorků
Po kliknutí na obrázek spustíte jednoduchou animaci (gif) z odběrů vzorků půdy. Povšimněte si bílé plochy v místě odběru. Jedná se o sůl, led nebo něco jiného? Autor: Arizonská univerzita, JPL, NASA
Lopatka se vzorky
Lopatka se vzorky
Na snímku je dobře patrná lopatka robotické ruky s odebranými vzorky. Autor: Arizonská univerzita, JPL, NASA
Vzorky ve dvířkách přístroje TEGA
Vzorky ve dvířkách přístroje TEGA
Vzorky marťanské půdy nasypané do dvířek přístroje TEGA po prvním ostrém odběru vzorků. Bohužel se ani jeden vzorek nedostal skrz mřížku do komory přístroje. Autor: Arizonská univerzita, JPL, NASA
Příkopy Dodo a Baby Bear
Příkopy Dodo a Baby Bear
Obrázek zachycuje místa odběru vzorků radlicí na robotickém rameni. Vědci dokonce oba "příkopy" pojmenovali. Ten vlevo se jmenuje Dodo a byl vyhlouben za účelem testů ramene. Příkop vpravo byl pojmenován Baby Bear a je asi 9 cm široký a 4 cm hluboký. Vzorky z něj by měly být dopraveny do přístroje TEGA a analyzovány. Kamera: SSI Autor: Arizonská univerzita, JPL, NASA
Zkušební odběr vzorků. Kamera SSI
Zkušební odběr vzorků. Kamera SSI
Snímky povrchu po prvním (zkušebním) odběru vzorků pomocí robotického ramene dne 1. června 2008. Kamera: SSI Autor: Arizonská univerzita, JPL, NASA
Povrch Marsu na snímku z kamery RAC
Povrch Marsu na snímku z kamery RAC
Snímky povrchu po prvním (zkušebním) odběru vzorků pomocí robotického ramene dne 1. června 2008 z kamery RAC, která je umístěna na robotickém rameni. Autor: Arizonská univerzita, JPL, NASA



Meteorologická měření

Foukání větru
Foukání větru
Stereoskopická kamera SSI pořídila 2. června sérii 5 snímků, ze kterých byla sestavena tato animace. Přístroj na meteorologické stanici měří směr a rychlost větru. Můžete se podívat, jak to na Marsu hezky fouká. Pro spuštění animace (gif) klikněte na obrázek. Autor: Arizonská univerzita, JPL, NASA



Ze základny Vastitas Borealis

Led na Marsu?
Led na Marsu?
Podrobnější fotografie oblasti poblíž jedné z přistávacích vzpěr. Světlá oblast na snímku je s největší pravděpodobností led! Na vrstvě ledu byl tenký nános marťanské půdy, který odfoukly motory Phoenixu při přistávání. Autor: Arizonská univerzita, JPL, NASA
Skála nebo led?
Skála nebo led?
Při přistávání Phoenixu zřejmě motory odfoukly trochu marťanské půdy a odhalily neznámý útvar, který může být skálou nebo ledem. Snímek pořídila kamera na robotické ruce. Místo bude dále podrobně zkoumáno. Autor: Arizonská univerzita, JPL, NASA
DVD se jmény
DVD se jmény
Také jste se před více než rokem zaregistrovali a byli mezi 250 000 lidmi z celého světa, kteří poslali své jméno na Mars na palubě sondy Phoenix? Tak tady je DVD i s vaším jménem! Disk obsahuje také literární díla s tématikou Marsu (např. Válka světů) a je z křemenných skel. Autor: Arizonská univerzita, JPL, NASA
Blízké okolí a stín kamery SSI
Blízké okolí a stín kamery SSI
Stereoskopická kamera SSI na snímku zachytila nejen blízké okolí, ale také sama sebe - resp. svůj stín. Autor: Arizonská univerzita, JPL, NASA
Rozvinutý sluneční panel
Rozvinutý sluneční panel
Jedna z prvních fotografií na Marsu zachycuje rozložený sluneční panel. Snímek byl pořízen kvůli tomu, aby se vizuálně potvrdilo správně rozložení panelů. Kamera SSI, Autor: Arizonská univerzita, JPL, NASA
Rozvinutý sluneční panel
Rozvinutý sluneční panel
Plně rozvinutý sluneční panel na sondě Phoenix. Kamera SSI, Autor: Arizonská univerzita, JPL, NASA
Přistávací vzpěra
Přistávací vzpěra
Okolí přistávací vzpěry. Kamera SSI, Autor: Arizonská univerzita, JPL, NASA
Půda v okolí místa přistání
Půda v okolí místa přistání
Půda v blízkém okolí místa přistání. Kamera SSI, Autor: Arizonská univerzita, JPL, NASA
Okolí místa přistání
Okolí místa přistání
Okolí místa přistání, snímek nepotvrdil existenci většího počtu velkých balvanů. Kamera SSI, Autor: Arizonská univerzita, JPL, NASA
Okolí místa přistání - barevně
Okolí místa přistání - barevně
První barevný snímek ze sondy Phoenix. Fotografie zachycuje okolí místa přistání v severní oblasti Vastitas Borealis ve falešných barvách. Při pořizování využila stereoskopická kamera SSI dva filtry o vlnové délce 450 nanometrů (fialová) a 750 nanometrů (infračervená), Autor: Arizonská univerzita, JPL, NASA
Okolí místa přistání
Okolí místa přistání
Druhý barevný snímek ze sondy Phoenix. Fotografie zachycuje marťanskou půdu ve falešných barvách. Při pořizování využila stereoskopická kamera SSI dva filtry o vlnové délce 450 nanometrů (fialová) a 750 nanometrů (infračervená), Autor: Arizonská univerzita, JPL, NASA




Phoenix ze sondy Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) - kamery HiRISE

Phoenix poblíž kráteru
Phoenix poblíž kráteru
Sonda MRO pořídila fotografii sondy Phoenix, sestupující na padáku. V pozadí je kráter Heimdall o průměru 10 km. I když to vypadá, že sonda nezadržitelně míří do kráteru, ve skutečnosti se nachází asi 20 km od něj. Vlevo je detail. Autor: Arizonská univerzita, JPL, NASA
Sonda Phoenix na Marsu ze sondy MRO
Sonda Phoenix na Marsu ze sondy MRO
Sonda MRO pořídila z oběžné dráhy fotografie sondy Phoenix, padák a tepelný štít na povrchu rudé planety.
Padák sondy Phoenix
Padák sondy Phoenix
Fotografie z kamery HiRISE sondy MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) zachycuje Phoenix na padáku, jak sestupuje k Marsu. Je to poprvé v historii kosmonautiky, co nějaká sonda zachytila přistávací manévr sondy jiné.



Ostatní

První emoce po přistání...
První emoce po přistání...
Radost pracovníků řídícího střediska několik sekund po oznámení úspěšného přistání (26. května v 1:54 SELČ). Autor: NASA TV
První emoce po přistání...
První emoce po přistání...
První gratulace po přistání…Autor: NASA TV




Multimédia


Řídicí středisko během přistávání sondy Phoenix na Marsu (není potřeba komentáře...)

Oslavy v JPL



Související:



O autorovi



51. vesmírný týden 2024

51. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 12. do 22. 12. 2024. Měsíc po úplňku je vidět v druhé polovině noci a bude koncem týdne v poslední čtvrti. Na večerní obloze září nejvýrazněji Venuše nad jihozápadem a Jupiter nad východem. Nad jihem je ještě slabší Saturn a později večer vychází Mars. Vidět jsou i slabší planety Uran a Neptun. A protože ráno je nyní jitřenkou Merkur, máme možnost vidět všechny planety. Byly vydány podrobnosti, jak přesně došlo k havárii vrtulníčku Ingenuity na Marsu. SpaceX letos láme rekordy na všech stranách. Před 40 lety započala mise sondy Vega 2, dvojice sond, které zkoumaly Venuši a Halleyovu kometu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2024 obdržel snímek „Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Róbert Barsa.   Listopadové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ vyhrál opět snímek komety Tschuchinshan-ATLAS. Ostatně,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »