Astronomický software – Tachyon
Před vlastním spuštěním programu musíte mít instalovánu podporu .NET od firmy Microsoft (popř. alternativní CF .NET pro PDA). Po spuštění programu je zobrazeno základní okno programu, na kterém jsou zobrazeny základní informace o stavu a nastavení programu (název pozorovacího stanoviště, lokální čas, stav připojení dalekohledu …). Jednotlivé funkce programu se pak vyvolávají pomocí menu. A vybírat je opravdu z čeho. Tachyon totiž rozhodně není pouhé planetárium. Jeho využití je mnohem širší. Mimo již zmíněné planetárium program obsahuje plánovač pozorování, integrované mapy Měsíce i planet, pozorovací deník, či dokonce podporu pro připojení k vybraným internetovým databázím.
Vlastní mapu oblohy lze vyvolat v menu ve volbě „ViewsSky Chart“. Nemá sice tolik funkcí, jako některé jiné specializované programy na PC, vše podstatné jsme v něm ale nalezli. Pokud by jsme porovnávali nikoliv programy pro PC, ale pro PDA, je co do počtu funkcí Tachyon jedním z nejlepších. V testované verzi je v základním nastavení využíván katalog hvězd „Bright star catalog“ s hvězdami do cca 7 mag. Velmi snadno lze však doinstalovat další katalogy (GSC / GSC 2 /Hipparcos). Databáze zajímavých objektů je naopak již v základu velmi bohatá. Nalezneme zde katalogy snad všechny nejvýznamnější katalogy dvojhvězd, proměnných hvězd, objektů Sluneční soustavy, deep sky objektů (NGC-IC, Messier, Caldwell, … ).
Za zmínku stojí jistě i zobrazení souhvězdí. Mimo obvyklých zvyklostí (hranice souhvězdí, souřadnicové mřížky, čárové obrysy souhvězdí) zde naleznete skutečné siluety postav, zvířat, … tak, jak je znáte ze starých map. Pokud na ně nejste zvyknutí mohu Vás při práci s mapou spíše rušit, nelze jim ale upřít velmi vydařenou estetickou stránku.
Z mapy souhvězdí lze samozřejmě přímo ovládat Váš dalekohled. Pro PC verzi je využito rozhraní ASCOM. To umožňuje připojení opravdu téměř všech „computerizovaných“ přístrojů. V PDA verzi jsou využity v programu definované ovladače. I zde naleznete široký výběr snad všech nejznámějších přístrojů (Meade, Celestron, Vixen, INTES, JMI, …). V případě verze pro PC umožňuje program ovládání dalekohledu i pomocí připojeného joysticku, popř. gamepadu. Pokud máte bluetooth<>RS232 konvertor, lze využít i ten.
V menu „Tools“ naleznete nástroje, které umožňují efektivně zjišťovat viditelnost objektů Sluneční soustavy. U vybraných objektů zde naleznete i jejich mapy (např. Měsíc), či máte možnost náhledu na polohu jejich vlastních satelitů (např. měsíčky Jupitera). V tomtéž menu máte rovněž možnost získat informace o dvojhvězdách (i s grafickým znázorněním jejich poloh), proměnných hvězdách, přístup ke správě instalovaných katalogů, či pracovat nezávisle s obrázky z některé z internetových databází (např. „DSS“).
Na závěr ještě pár postřehů ze zkoušení programu. Program má bezesporu celou řadu zajímavých funkcí, které svědčí o tom, že tvůrce programů je v astronomii doma. Program byl testován na stolním PC, stařičkém PDA Acer n30 s WM 2003 a novějším Acer n311 s WM2005. Před vlastní instalací doporučuji nastavit v systému jako znak pro desetinou čárku znak “.” (tečka) namísto „ ,“ (čárka), popř. přímo nastavit místí jazykové prostředí na anglické. Některé funkce programu bez této drobné změny kolabují.
Na n311 byla instalace CF .NET i vlastního programu bezproblémová. Na starším n30 byly zpočátku problémy s instalací CF .NET 2.0 pro PDA. Po ruční instalaci se program rozběhl i zde. Update systému na WM 2003SE by pravděpodobně problémy vyřešil.
Vlastní běh programu byl plynulý, na n30 jen mírně pomalejší. Bohužel se opakovaně stávalo, že program skončil občas chybou. Na verzi pro PC a na n311 jen občas, na n30 o něco častěji. Program je poměrně mladý a čeká jej zjevně ještě nějaká cesta při odlaďování chyb.
Ovládání dalekohledu (Celestron CPC1100) fungovalo ve všech třech případech bez problémů. Pro propojení byl využit převodník USB<>COM s chipem Profilic 2303 (velká část běžně prodávaných převodníků). Odezva dalekohledu (např. vystavení pozice) byla u PC téměř okamžitá, u PDA n30 asi s jedno sekundovým zpožděním. Vlastní ovládání dalekohledu (vystavení na objekt, do požadované polohy, synchronizace pozice s mapou) probíhala korektně. Na závěr byl použit bluetooth převodník COM<>BlueTooth „Bluetooth Socket sériový modul“ připojeným k dalekohledu. Dalekohled tak bylo možné na n30 ovládat bezdrátově pomocí bluetooth rozhraní.
Zde popsané možnosti programu nejsou ani zdaleka všechny. Zájemcům o tento program proto nelze než doporučit, aby navštívili domovskou stránku programu, popř. si jej z ní přímo stáhli a sami si jej vyzkoušeli. Program je freeware, takže tomu nic nebrání.
Článek převzat z webu Přístrojové a optické sekce (POSEC)
Na stránkách POSEC najdete recenze dalších astronomických programů.
