Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  2. místo na Mezinárodní astronomické olympiádě získal Jan Fait z Prahy

2. místo na Mezinárodní astronomické olympiádě získal Jan Fait z Prahy

ceska_delegace_iao-jan_fait.jpg
V neděli 7. října 2007 přiletěla zpět do České republiky pětičlenná skupina žáků, která poprvé v historii zastupovala Českou republiku na Mezinárodní astronomické olympiádě. Letošní XII. Mezinárodní astronomická olympiáda se konala na Krymu na Ukrajině. Stříbrnou medaili – 2. místo získal Jan Fait z Prahy. Ostatní řešitelé z České republiky přivezli čestná uznání.

Snímek: Jan Fait – stříbrná medaile na Mezinárodní astronomické olympiádě (dole uprostřed).

Českou reprezentaci na Mezinárodní astronomickou olympiádu tvořilo pět řešitelů Astronomické olympiády, kteří se nejen dostali do finále české Astronomické olympiády, ale také prošli soustředěním finalistů na hvězdárně ve Valašském Meziříčí, kde se zájemci o reprezentaci v zahraničí připravovali a kde nakonec byli vybráni ti nejlepší.

Historicky první účast české delegace na XII. Mezinárodní astronomické olympiádě má za sebou tedy také první úspěch. Získali jsme jedno druhé místo a obstáli jsme tak v konkurenci států jako například Indie, Írán a Korea, které věnují přípravě a výběru studentů na mezinárodní soutěže podstatně větší pozornost.

Astronomickou olympiádu v České republice pořádá Česká astronomická společnost (vědecká společnost sdružená v Radě vědeckých společností České republiky). Letošní ročník je pátý a jsou opět vyhlášeny kategorie pro žáky 6. a 7. ročníků ZŠ (a ekvivalentu na víceletých gymnáziích), žáky 8. a 9. ročníků ZŠ (a ekvivalentu na víceletých gymnáziích) a letos poprvé byla otevřena kategorie pro studenty 1. a 2. ročníků SŠ (organizuje spolu s Českou astronomickou společností Hvězdárna a planetárium J. Palisy v Ostravě). V tomto jubilejním ročníku 2007/2008 je také vyhlášena soutěž o logo Astronomické olympiády. Veškeré informace o Astronomické olympiádě najdete na http://olympiada.astro.cz. Pátý ročník je na začátku a žáci a jejich učitelé se do něj mohou stále zapojit!

V minulých ročnících Astronomické olympiády se školního kola účastnily 3 000 až 4 000 žáků ze stovek škol, do korespondenčního kola přišlo v posledním ročníku 349 prací.

Podrobnější informace

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) vyslalo ve spolupráci s Českou astronomickou společnosti (ČAS) sedmičlennou delegaci na XII. Mezinárodní astronomickou olympiádu (XII. IAO) konanou ve dnech 29.09.2007 – 07.10.2007 v osadě Simeiz na poloostrově Krym, Ukrajina.

Členové delegace

Do delegace byli na základě výběrového soustředění, které proběhlo v červnu 2007 na hvězdárně ve Valašském Meziříčí, nominováni byli:

Jan Fait (Praha)
Jana Smutná (Praha)
Truong An Nguyen (Cheb)
Martin Lexa (Havířov)
Josef Ondřej (Zubří)

Delegaci vedli

Mgr. Tomáš Prosecký (Matematicko-fyzikální fakulta UK, Astronomický ústav AV ČR) a Ing. Jan Kožuško (Vedoucí české delegace a člen mezinárodní jury na XII. IAO, Výbor Astronomické olympiády, Česká astronomická společnost, Technische Universität Dresden).

Program soutěže

Účastníci řešili teoretické a praktické úlohy ve dvou blocích (1.10. a 4.10.) v prostorách školy v osadě Simeiz a 2.10. večer proběhlo pozorovací kolo, jehož cílem bylo prokázat znalosti aktuální hvězdné oblohy, provést a zpracovat jednoduchá pozorování. Před každým kolem probíhal překlad úloh do jazyků jednotlivých delegací, soutěžící mohli úlohy řešit buď ve svém jazyce nebo v jazyce anglickém, popřípadě ruském.

Na programu byly kromě soutěžních úloh také dva kulturní večery (mezinárodní a ukrajinský), exkurze na radioteleskop RT 22 v Simeiz, Krymskou astronomickou observatoř, exkurze do jeskyni Khosar a četné přehledové přednášky odborníků z Krymské astronomické observatoře (v anglickém jazyce).

Účastníci soutěže

XII. IAO se zúčastnilo 23 delegací z 21 zemí (Arménie, Bulharsko, Bělorusko, Brazílie, Čína, ČR, Estonsko, Chorvatsko, Indonésie, Indie, Írán, Itálie, Jižní Korea, Kazachstán, Litva, Rumunsko, Rusko, Srbsko, Švédsko, Thajsko a Ukrajina). Moskevská správní oblast a Krymská správní oblast jsou oprávněny do IAO vysílat vlastní delegace. Dále se XII. IAO zúčastnil pozorovatel z Mezinárodní matematické olympiády. Celkem se XII. IAO účastnilo 114 soutěžících.

Výsledky

Jan Fait se umístil na druhém místě, ostatní členové české delegace získali čestné uznání. Nejlepších výsledků dosáhli Sadatmoosavi Seyedamir z Íránu a Lee Jong Yeon z Koreje.

Tisková zpráve je ke stažení ve formátu MS Word




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



13. vesmírný týden 2025

13. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 3. do 30. 3. 2025. Měsíc bude v novu a nastane částečné zatmění Slunce. Venuše a Merkur jsou v dolní konjunkci se Sluncem. Na večerní obloze zůstal už jen Mars, Jupiter a Uran. Pozorovat můžeme také slabé zvířetníkové světlo. Aktivita Slunce není příliš vysoká, ale každá i střední erupce může znamenat jasné polární záře. Na konci týdne nám změní čas o hodinu dopředu na letní. Blue Ghost na Měsíci zaznamenal velkolepý západ Slunce. První stupeň rakety Falcon 9 startující z Kalifornie obsloužil dvě mise v devíti dnech. Na Zemi přistála posádka Crew-9 z ISS.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M53 a NGC 5053

Messier 53 (známa aj ako M53 alebo NGC 5024) je guľová hviezdokopa v súhvezdí Vlasy Bereniky. Objavil ju Johann Elert Bode v roku 1775. M53 je jednou z odľahlejších guľových hviezdokôp, ktorá je od centra Galaxie vzdialená približne 60 000 svetelných rokov (18,4 kpc) a takmer v rovnakej vzdialenosti (približne 58 000 svetelných rokov (17,9 kpc)) od Slnečnej sústavy. Táto hviezdokopa sa považuje za hviezdokopu chudobnú na kovy a svojho času sa predpokladalo, že je to najchudobnejšia hviezdokopa v Mliečnej ceste. Merania početnosti členov kopy na vetve červených obrov ukazujú, že väčšina z nich sú hviezdy prvej generácie. To znamená, že nevznikli z plynu recyklovaného z predchádzajúcich generácií hviezd. Tým sa líšia od väčšiny guľových hviezdokôp, v ktorých prevládajú hviezdy druhej generácie. Hviezdy druhej generácie v NGC 5024 sú viac koncentrované v oblasti jadra. Celkovo je hviezdne zloženie členov kopy podobné zloženiu členov hala Mliečnej cesty. Hviezdokop sa vyznačuje rôznymi slapovými vlastnosťami vrátane zhlukov a vlnoviek okolo hviezdokop a chvostov pozdĺž dráhy hviezdokop v smere východ - západ. Zdá sa, že štruktúra podobná slapovému mostu spája M53 s blízkou, veľmi difúznou susednou NGC 5053, ako aj obálka obklopujúca obe zhluky. To môže naznačovať, že medzi oboma zhlukmi došlo k dynamickej slapovej interakcii, čo je v rámci Mliečnej dráhy pravdepodobne ojedinelý jav, keďže v galaxii nie sú známe žiadne binárne zhluky. Okrem toho je M53 kandidátom na člena slapového prúdu trpasličích galaxií v Strelcovi. NGC 5053 je označenie guľovej hviezdokopy v severnom súhvezdí Vlasy Bereniky podľa Nového všeobecného katalógu. Objavil ju nemecko-britský astronóm William Herschel 14. marca 1784 a katalogizoval ju ako VI-7. Vo svojom skrátenom zápise ju opísal ako „extrémne slabú hviezdokopu s mimoriadne malými hviezdami s rozlíšiteľnou hmlovinou s priemerom 8 alebo 10′ ". Dánsko-írsky astronóm John Louis Emil Dreyer v roku 1888 uviedol, že hviezdokopa sa javí ako „veľmi slabá, dosť veľká, nepravidelného okrúhleho tvaru, v strede sa veľmi postupne zjasňuje“. Ide o kopu chudobnú na kovy, čo znamená, že hviezdy majú nízke zastúpenie iných prvkov ako vodíka a hélia - čo astronómovia nazývajú metalicita. Ešte v roku 1995 bola považovaná za guľovú hviezdokopu v Mliečnej dráhe, ktorá je najchudobnejšia na kovy. Chemické zastúpenie hviezd v NGC 5053 sa viac podobá hviezdam v trpasličej galaxii Sagittarius Dwarf Spheroidal Galaxy ako v hale Mliečnej cesty. Spolu s kinematikou guľovej kopy to naznačuje, že NGC 5053 mohla byť vyčlenená z trpasličej galaxie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Starizona Nexus 0,75x komakorektor QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 75x60 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C (Starizona), 129x120 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C (Baader), master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 30.1.2025 až 22.3.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »