Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Podpořte HST při pozorování Miry

Podpořte HST při pozorování Miry

HST-3.jpg
V noci z neděle 23. září na pondělí 24. září, přesně od 21 hod do 01 hod našeho času, bude Hubblův kosmický dalekohled (HST) pozorovat známou proměnnou hvězdu Mira. Amatérští astronomové jsou žádáni, aby týden před a po tomto datu měřili hvězdu také svými přístroji, popř. jen okem.

Dr. Margarita Karovska z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics v USA a její spolupracovníci připravují podrobnou studii hvězdy Mira. O té je známo, že je součástí dvojhvězdného systému, kde jednu složku tvoří samotná Mira (omi Cet) a druhou VZ Cet. Ovšem v dalekohledu je od sebe jen tak nerozlišíte. Jednak je Mira někdy mnohonásobně jasnější než druhá hvězda a hlavně jsou od sebe vzdáleny jen 0,5 úhlové vteřiny, což je pod rozlišovací schopností i největšího dalekohledu v ČR.

Proto se na dvojhvězdu zaměří právě HST. Bude pořizovat velké množství snímků s vysokým rozlišením od ultrafialového až po optické záření. Hlavní vědecké cíle pozorování jsou:

- - zjistit vlastnosti materiálu vyvrženého z dvojhvězdy v prosinci 2004. Ten od té doby prolétal dvojhvězdným systémem a působil na něj okolohvězdný materiál Miry i její hvězdný vítr.
- zjistit fyzikální charakteristiky přenosu hmoty mezi složkami a zvláště roli akrečního proudu látky mezi Mirou a VZ Cet.
- určit odezvu systému na zvýšený přítok hmoty z Miry na VZ Cet po zmiňovaném vzplanutí roku 2004.

Kresba, znázorňující současný vzhled dvojhvězdy Omikron Ceti.
Kresba, znázorňující současný vzhled dvojhvězdy Omikron Ceti.

Mira se na obloze mění v rozmezí přibližně od 2. do 10. magnitudy, takže v maximu jasnosti je bez problémů vidět okem, zatímco v minimu jen v malém dalekohledu. Právě v těchto týdnech je její hvězdná velikost pohybuje v rozmezí 9 až 9,5 mag. To byl také důvod, proč se na hvězdu bude HST dívat právě teď. Čím méně Mira svítí, tím více vyniknou detaily kolem ní.

Americká asociace pozorovatelů proměnných hvězd (AAVSO) vydala přesné pokyny pro účastníky pozorovací kampaně.

1. Vizuální pozorovatelé: Pokud Miru pozorujete okem systematicky už několik let, pokračujte ve svých pozorováních tak, jak jste zvyklí. Pro ty, kteří hvězdu normálně nepozorují platí omezení na maximálně tři vizuální odhady během 14 dní.

2. CCD pozorovatelé: Pokud máte možnost měřit hvězdu pomocí CCD kamery nebo fotometru, pak je největší zájem o filtrovaná pozorování v co nejkratších vlnových délkách, které odpovídají standardním filtrům UBV. Ale zájem je i o dlouhovlnnou oblast RIJH. Měřit by se mělo každou jasnou noc a během pozorovacího okna 23/24. září pak celé 4 hodiny.

Společnost AAVSO brzy vydá mapku se změřenými srovnávacími hvězdami. Mapka AAVSO pro vizuální pozorování Miry

Na stránkách Českého rozhlasu Leonardo také najdete podrobný článek o hvězdě Mira – od historie objevu, pozorování až po nejnovější výzkumy. Součástí článku jsou i rozhovor s astronomem Lubošem Brátem, animace Miry a obrázky.

Pozorování Miry u nás sbírá skupina MEDÚZA, která je součástí Sekce pozorovatelů proměnných hvězd ČAS.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



29. vesmírný týden 2024

29. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 7. do 21. 7. 2024. Měsíc bude na konci týdne v úplňku. Na obloze prochází nízko položenými souhvězdími a 17. 7. se potká s hvězdou Antares ve Štíru. Planety jsou nejlépe vidět ráno, především Saturn a zlepšuje se už i viditelnost Marsu s Jupiterem. Aktivita Slunce je střední. Evropská raketa Ariane 6 při prvním startu uspěla a horní stupeň uvolňující palivo byl vidět i z ČR. Před 130 lety se narodil Georges Lemaître, který odvodil vztah rozpínání vesmíru známý dnes jako Hubbleův zákon. Před 55 lety proběhlo první přistání lidí na Měsíci, mise Apollo 11. Před 30 lety dopadla na Jupiter kometa Shoemaker-Levy 9.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2024 obdržel snímek „Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem“, jehož autorem je Vlastimil Vojáček.     Polární záře. Kdo by ji neznal. Byť třeba jen ze slavné divadelní hry Divadla Járy Cimrmana „Dobytí severního

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Skvrny na Slunci

Fotoaparát Nikon COOLPIX B500

Další informace »