Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  S/2007 S4 aneb „Saturn slaví šedesátku“

S/2007 S4 aneb „Saturn slaví šedesátku“

Nový Saturnův měsíc S/2007 S4 je na snímku v červeném čtverečku napravo od měsíce Mimas.
Nový Saturnův měsíc S/2007 S4 je na snímku v červeném čtverečku napravo od měsíce Mimas.
Vědci ve středu 18. července 2007 oznámili objev nového měsíce planety Saturn. Jedná se v pořadí již o 60. měsíc druhé největší planety sluneční soustavy a nese prozatím předběžné označení S/2007 S4. O objevení malého měsíce se postarala americká meziplanetární sonda Cassini, která od roku 2004 provádí výzkum Saturnu, systému jeho prstenců a měsíců.


Carl Murray, člen výzkumného týmu sondy Cassini, k objevu řekl: „Objevili jsme šedesátý měsíc obíhající planetu Saturn pomocí velmi výkonné širokoúhlé kamery umístěné na Cassini. Prohlížel jsem snímky oblasti blízko Saturnových měsíců Methone a Pallene, a něco mně padlo do oka. [1]“ To něco byl právě měsíček S/2007 S4, který zatím dostal pracovní název Frank. Co o něm už víme? Průměr měsíčku je odhadován na 2 kilometry a obíhá ve vzdálenosti 197 700 kilometrů od Saturnu. Sklon dráhy je pouze 0,1° a perioda oběhu přibližně jeden pozemský den [2]. Velké množství nových informací a zejména fotografií přinese v prosinci 2009 sonda Cassini, která prolétne ve vzdálenosti 11 700 kilometrů od S/2007 S4.

Prvním měsícem, který byl u Saturnu pozorován byl Titan, jenž objevil holandský astronom Christiaan Huygens 25. března 1655. V té době se jednalo teprve o šestý měsíc pozorovaný u planety (první byl náš souputník Měsíc, další čtyři pak Galileovy měsíce planety Jupiter – Io, Europa, Ganymed a Callisto). Titan je se svým průměrem 5 151 km druhým největším měsícem sluneční soustavy a je zahalen hustou atmosférou tvořenou zejména dusíkem a metanem. Dne 14. ledna 2005 vstoupilo do Titanovy atmosféry výzkumné pouzdro Huygens, které bylo evropskou částí velkolepé mezinárodní mise Cassini-Huygens. Přistání přineslo mnoho nových poznatků o složení atmosféry, ale také o útvarech na povrchu Titanu. Před misemi kosmických sond Pioneer a Voyager (na konci 70. let) jsme znali pouze 10 měsíců u planety Saturn. Na konci roku 2000 to bylo již 30 měsíců (z toho 12 objeveno právě v onom roce). Nyní, v polovině roku 2007, je to dvojnásobek, tj. 60 měsíců a toto číslo rozhodně nadále poroste [3].

Systém měsíců a prstenců kolem planety Saturn je velmi složitý a vzájemně provázaný, a ve své podstatě představuje malý model sluneční soustavy. Prstence jsou velmi tenké o šířce ve stovkách metrů a svým vzhledem se podobají povrchu gramofonové desky. Nejvzdálenější prstenec označovaný jako E sahá až do vzdálenosti 483 000 kilometrů. Poprvé útvar (prstenec) kolem Saturnu pozoroval již Galileo Galilei v roce 1610, ale jako první jej správně popsal až Christiaan Huygens. Dnes vypadá struktura prstenců následovně: nejblíže k planetě je prstenec D, následuje prstenec C a prstenec B. Struktura pokračuje Cassiniho dělením a prstencem A, který obsahuje tzv. Enckeho dělení. Poté už můžeme pozorovat vnější prstence F, G a E [zjednodušeno podle 4].

Stejně jako u prstenců, existuje jisté rozdělení i u Saturnových měsíců, které vychází z vlastností jejich oběžných drah.

  • Hlídací (pastýřské) měsíce – zabraňují úniků částic z prstenců stejně jako pastýř zahání ovce do stáda (v angličtině shephard moons). Do této rodiny měsíců patří Pan, Daphnis, Atlas, Prometheus, Pandora a dosud nepojmenované měsíčky S/2004 S4, S/2004 S6 a S/2004 S3.
  • Vnitřní měsíce – jsou soustředěny v prstenci E a patří mezi ně Mimas, Enceladus, Tethys, Dione, Methone, Pellene a zatím nejnovější objevený měsíček S/2007 S4. Poslední tři měsíce jsou tzv. koorbitální (viz dále).
  • Vnější měsíce – se nacházejí za hranicí prstence E a patří zde Rhea, Titan, Hyperion a Iapetus.
  • Koorbitální měsíce – jsou měsíce, které se pohybují na téměř shodných drahách. Do této rodiny měsíce Janus a Epimetheus, které mají stejnou dráhu a vyměňují si navzájem vedoucí pozici. Jiným typem koorbitálních měsíců je rodina Trojanů, což je trojice měsíců, z nichž dva jsou v Lagrangeově libračních bodech L4 a L5 velkého měsíce. Zde patří Tethys a Dione se svými „podřízenými“ měsíci Telesto a Calypso, resp. Polydeuces a Helene.
  • Skupina Inuitů – jsou měsíce pohybující se na drahách s přibližně stejným sklonem (45° až 50°) k rovníku Saturnu. Do této rodiny patří Ijiraq, Kiviuq, Paaliaq, Siarnaq a S/2007 S1.
  • Skupina Norů – jsou měsíce nacházející se ve vzdálenosti 12 – 24 milionů kilometrů od Saturnu se sklonem dráhy 136° až 175° (jedná se o tzv. retrográdní dráhu). Do této rodiny patří měsíce Aegir, Bergelmir, Bestla, Farbauti, Fenrir, Fornjot, Hati, Hyrokkin, Kari, Loge, Mundilfari, Narvi, Phoebe, Skathi, Skoll, Surtur, Suttungr, Thrymr, Ymir, S/2004 S7, S/2004 S12, S/2004 S13, S/2004 S17, S/2006 S1, S/2006 S3, S/2006 S4, S/2006 S6 a dva letos objevené měsíčky S/2007 S2 a S/2007 S3.
  • Skupina Galů – jsou měsíce vzdálené 16 – 19 milionů kilometrů od Saturnu na drahách se sklonem od 35° – 40°. Do této rodiny patří měsíce Albiorix, Bebhionn, Erriapo a Tarvos.
SEZNAM SATURNOVÝCH MĚSÍCŮ [podle 3]
Číslo dle IAU Jméno Předběžné označení Rok objevu Objevitel(é)
I Mimas - 1789 W. Herschel
II Enceladus - 1789 W. Herschel
III Tethys - 1684 G. D. Cassini
IV Dione - 1684 G. D. Cassini
V Rhea - 1672 G. D. Cassini
VI Titan - 1655 C. Huygens
VII Hyperion - 1848 W. Bond, W. Lassell
VIII Iapetus - 1671 G. D. Cassini
IX Phoebe - 1898 W. Pickering
X Janus S/1980 S1 1966 A. Dollfus
XI Epimetheus S/1980 S3 1980 J. Fountain, S. Larson, H. Reitsema, B. Smith/Voyager 1
XII Helene S/1980 S6 1980 P. Laques, J. Lecacheux
XIII Telesto S/1980 S13 1980 B. Smith, H. Reitsema, S. Larson, J. Fountain/Voyager 1
XIV Calypso S/1980 S25 1980 D. Pascu, K. Seidelmann, W. Baum, D. Currie
XV Atlas S/1980 S28 1980 vědecký tým sondy Voyager
XVI Prometheus S/1980 S27 1980 vědecký tým sondy Voyager
XVII Pandora S/1980 S26 1980 vědecký tým sondy Voyager
XVIII Pan S/1981 S13 1990 M. Showalter/Voyager 2
XIX Ymir S/2000 S1 2000 B. Gladman
XX Paaliaq S/2000 S2 2000 B. Gladman
XXI Tarvos S/2000 S4 2000 J. J. Kavelaars, B. Gladman
XXII Ijiraq S/2000 S6 2000 J. J. Kavelaars, B. Gladman
XXIII Suttungr S/2000 S12 2000 B. Gladman, J. J. Kavelaars
XXIV Kiviuq S/2000 S5 2000 B. Gladman
XXV Mundilfari S/2000 S9 2000 B. Gladman, J. J. Kavelaars
XXVI Albiorix S/2000 S11 2000 M. Holman, T. B. Spahr
XXVII Skathi S/2000 S8 2000 J. J. Kavelaars, B. Gladman
XXVIII Erriapo S/2000 S10 2000 J. J. Kavelaars, B. Gladman
XXIX Siarnaq S/2000 S3 2000 B. Gladman, J. J. Kavelaars
XXX Thrymr S/2000 S7 2000 B. Gladman, J. J. Kavelaars
XXXI Narvi S/2003 S1 2003 S. S. Sheppard
XXXII Methone S/2004 S1 2004 vědecký tým sondy Cassini
XXXIII Pallene S/2004 S2 2004 vědecký tým sondy Cassini
XXXIV Polydeuces S/2004 S5 2004 vědecký tým sondy Cassini
XXXV Daphnis S/2005 S1 2005 vědecký tým sondy Cassini
XXXVI Aegir S/2004 S10 2005 D. Jewitt, S. Sheppard, J. Kleyna
XXXVII Bebhionn S/2004 S11 2005 D. Jewitt, S. Sheppard, J. Kleyna
XXXVIII Bergelmir S/2004 S15 2005 D. Jewitt, S. Sheppard, J. Kleyna
XXXIX Bestla S/2004 S18 2005 D. Jewitt, S. Sheppard, J. Kleyna
XL Farbauti S/2004 S9 2005 D. Jewitt, S. Sheppard, J. Kleyna
XLI Fenrir S/2004 S16 2005 D. Jewitt, S. Sheppard, J. Kleyna
XLII Fornjot S/2004 S8 2005 D. Jewitt, S. Sheppard, J. Kleyna
XLIII Hati S/2004 S14 2005 D. Jewitt, S. Sheppard, J. Kleyna
XLIV Hyrokkin S/2004 S19 2006 S. Sheppard, D. Jewitt, J. Kleyna
XLV Kari S/2006 S2 2006 S. Sheppard, D. Jewitt, J. Kleyna
XLVI Loge S/2006 S5 2006 S. Sheppard, D. Jewitt, J. Kleyna
XLVII Skoll S/2006 S8 2006 S. Sheppard, D. Jewitt, J. Kleyna
XLVIII Surtur S/2006 S7 2006 S. Sheppard, D. Jewitt, J. Kleyna
S/2004 S7 2005 D. Jewitt, S. Sheppard, J. Kleyna
S/2004 S12 2005 D. Jewitt, S. Sheppard, J. Kleyna
S/2004 S13 2005 D. Jewitt, S. Sheppard, J. Kleyna
S/2004 S17 2005 D. Jewitt, S. Sheppard, J. Kleyna
S/2006 S1 2006 S. Sheppard, D. Jewitt, J. Kleyna
S/2006 S3 2006 S. Sheppard, D. Jewitt, J. Kleyna
S/2006 S4 2006 S. Sheppard, D. Jewitt, J. Kleyna
S/2006 S6 2006 S. Sheppard, D. Jewitt, J. Kleyna
S/2007 S1 2007 S. Sheppard, D. Jewitt, J. Kleyna
S/2007 S2 2007 S. Sheppard, D. Jewitt, J. Kleyna
S/2007 S3 2007 S. Sheppard, D. Jewitt, J. Kleyna
S/2007 S4 2007 vědecký tým sondy Cassini

[1] Cassini-Huygens: News - Features – Saturn Turns 60. Dostupné z: http://saturn.jpl.nasa.gov/news/features/feature20070719.cfm.
[2] From dark obscurity: New Saturn moon comes to light. Dostupné z: http://spaceflightnow.com/cassini/070719newmoon.html.
[3] Planetary Satellite Discovery Circumstances. Dostupné z: http://ssd.jpl.nasa.gov/?sat_discovery.
[4] Saturnian Rings Fact Sheet. Dostupné z: http://nssdc.gsfc.nasa.gov/planetary/factsheet/satringfact.html.


Přavzato: Hvězdárna Vsetín




O autorovi

Michal Václavík

Michal Václavík

Michal Václavík (*1985) studoval na Elektrotechnické fakultě ČVUT. Od roku 2007 spolupracuje s Fakultou strojní ČVUT na výuce předmětů Základy kosmonautiky, Kosmický prostor, Nosiče a družice a Kosmické systémy. V roce 2004 se stal zakládajícím členem Kosmo Klubu, který sdružuje profesionální i amatérské zájemce o kosmonautiku nejenom z České republiky. Od roku 2008 pracuje v České kosmické kanceláři a věnuje se oblastem výzkumu v podmínkách mikrogravitace, průzkumu sluneční soustavy a kosmické vědě. Od roku 2009 je českým zástupcem v tematických výborech Evropské kosmické agentury. Působil také jako poradce v OSN a podílí se na rozvoji iniciativy HSTI. V roce 2013 se stal členem Evropské asociace pro výzkum v podmínkách nízké gravitace (ELGRA).



51. vesmírný týden 2024

51. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 12. do 22. 12. 2024. Měsíc po úplňku je vidět v druhé polovině noci a bude koncem týdne v poslední čtvrti. Na večerní obloze září nejvýrazněji Venuše nad jihozápadem a Jupiter nad východem. Nad jihem je ještě slabší Saturn a později večer vychází Mars. Vidět jsou i slabší planety Uran a Neptun. A protože ráno je nyní jitřenkou Merkur, máme možnost vidět všechny planety. Byly vydány podrobnosti, jak přesně došlo k havárii vrtulníčku Ingenuity na Marsu. SpaceX letos láme rekordy na všech stranách. Před 40 lety započala mise sondy Vega 2, dvojice sond, které zkoumaly Venuši a Halleyovu kometu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2024 obdržel snímek „Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Róbert Barsa.   Listopadové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ vyhrál opět snímek komety Tschuchinshan-ATLAS. Ostatně,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »