Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  NASA dala nové úkoly dvěma úspěšným sondám

NASA dala nové úkoly dvěma úspěšným sondám

sonda STARDUST
sonda STARDUST
Dvě sondy NASA obdržely nyní nové úkoly po úspěšném završení svých původních výzkumů. Zaměří se nyní na nová pozorování komet a charakteristik extrasolárních planet. Sondy Stardust a Deep Impact využijí své původní letové vybavení, stále ještě fungující, k uskutečnění nových, před startem neplánovaných výzkumů.

„Tyto rozšířené mise nám především znovu umožní navštívit již zkoumanou kometu, přidat další do seznamu prozkoumaných komet a provádět pátrání po malých planetách u hvězd, kolem nichž již byly objeveny velké exoplanety. Využitím již existujících kosmických sond můžeme všechny tyto výzkumy uskutečnit pouze s 15 % finančních nákladů na vypuštění nových sond,“ říká Alan Stern (NASA's Science Mission Directorate, Headquarters, Washington). „Tyto nové úkoly pro již vysloužilé sondy představují nejen kreativní myšlení a plánování, ale jsou také prvním příkladem získávání mnohem více informací v rámci rozpočtu, který máme k dispozici.“

Mise s názvem EPOXI spojuje dva zajímavé vědecké výzkumy - Deep Impact Extended Investigation (DIXI) a Extrasolar Planet Observation and Characterization (EPOCh). Oba výzkumy budou provedeny sondou Deep Impact, která svůj hlavní vědecký úkol uskutečnila v polovině roku 2005.

Program DIXI zahrnuje průlet kolem komety Boethin, která ještě nikdy nebyla zblízka studována. Boethin je malá krátkoperiodická kometa. Je jednou z těch komet, které se opakovaně dostávají do vnitřních oblastí Sluneční soustavy z prostoru za drahou planety Jupiter. Tento výzkum poskytne náhradu za některé nerealizované experimenty, plánované na ztracené sondě (2002) COmet Nucleus Tour (CONTOUR), jejímž úkolem měl být srovnávací výzkum několika komet. Výzkum komety Boethin v rámci programu DIXI bude probíhat především při těsném průletu sondy kolem komety 5. 12. 2008.

Výzkum v rámci programu EPOCh bude rovněž realizován prostřednictvím sondy Deep Impact. Sonda bude pozorovat několik blízkých hvězd, přičemž bude sledovat, jak již známé obří exoplanety při svém oběhu střídavě přecházejí před kotoučkem hvězdy a následně se schovávají za hvězdou. Nashromážděná data budou použita k určení základních charakteristik obřích planet a také k určení, zda kolem nich náhodou neexistují prstence, měsíce, eventuelně průvodci velikosti planety Země. Citlivost projektu EPOCh překoná schopnosti současných pozemních i kosmických výzkumných prostředků. V programu EPOCh bude také prováděno měření infračerveného spektra Země, což poskytne srovnávací data pro budoucí projekty studia atmosfér planet mimo naši Sluneční soustavu. Pátrání po exoplanetách bude probíhat po dobu jednoho roku, na dráze ke kometě Boethin.

Tempel-1_1.jpg

Další novou misí v rámci programu Discovery je projekt, nazvaný New Exploration of Tempel 1 (NExT). Bude k němu využita sonda NASA s názvem Stardust, která provede jakousi „revizi“ komety Tempel 1. Tento výzkumný úkol poskytne první pohled na změny kometárního jádra, k nimž došlo při těsném přiblížení komety ke Slunci. Je to vůbec poprvé, kdy bude kometa studována opakovaně s odstupem několika let. V rámci programu NExT bude také probíhat mapování jádra komety, které je v současné době nejlépe zdokumentováno ze všech známých komet. Mapování může pomoci odpovědět na hlavní otázky „geologie“ kometárních jader dalším snímkováním oblastí, kde byl již dříve objeven materiál, který mohl téci jako kapalina nebo sypký prášek. První snímky povrchu jádra komety Tempel 1 vyslala na Zemi sonda Deep Impact, jež je pořídila při průletu 4. 7. 2005. Další snímkování povrchu jádra komety bude realizováno v programu NExT 14. 2. 2011.

Sonda Stardust byla vypuštěna 7. 2. 1999. Ve Sluneční soustavě překonala dráhu v délce 3 miliard km a v lednu 2004 prolétla ve vzdálenost asi 250 km od jádra komety Wild 2. Přistávací modul sondy dopravil na Zemi vzorky, odebrané z „atmosféry“ komety, které mohou vrhnout nové světlo na složení komet a mohou změnit naše současné představy o kometách. Modul se vzorky materiálu přistál na Zemi v lednu 2006, zatímco hlavní sonda zůstala ve vesmíru, na oběžné dráze kolem Slunce.

Zdroj: stardust.jpl.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



51. vesmírný týden 2024

51. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 12. do 22. 12. 2024. Měsíc po úplňku je vidět v druhé polovině noci a bude koncem týdne v poslední čtvrti. Na večerní obloze září nejvýrazněji Venuše nad jihozápadem a Jupiter nad východem. Nad jihem je ještě slabší Saturn a později večer vychází Mars. Vidět jsou i slabší planety Uran a Neptun. A protože ráno je nyní jitřenkou Merkur, máme možnost vidět všechny planety. Byly vydány podrobnosti, jak přesně došlo k havárii vrtulníčku Ingenuity na Marsu. SpaceX letos láme rekordy na všech stranách. Před 40 lety započala mise sondy Vega 2, dvojice sond, které zkoumaly Venuši a Halleyovu kometu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2024 obdržel snímek „Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Róbert Barsa.   Listopadové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ vyhrál opět snímek komety Tschuchinshan-ATLAS. Ostatně,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »