Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Bílý trpaslík naznačuje osud Sluneční soustavy

Bílý trpaslík naznačuje osud Sluneční soustavy

bily_trpaslik.jpg
Velmi zajímavý objekt - bílý trpaslík s planetárním diskem s vysokým obsahem kovů - objevila skupina astronomů, jejímž vedoucím je Boris T. Gansicke (University of Warwick, Velká Británie). Tento pozorovaný objekt v mnohém vypovídá o tom, jaký bude konečný osud naší Sluneční soustavy.

Objevená hvězda, které bylo přiřazeno označení SDSS 1228+1040, se nachází v souhvězdí Panny, ve vzdálenosti 463 světelné roky od Země. Tento bílý trpaslík, jehož hmotnost byla určena na 0,77 hmotnosti Slunce, je pozůstatkem hvězdy, jejíž původní hmotnost dosahovala 4 až 5 hmotností Slunce.

Jakmile se v nitru takovéto hvězdy spotřebuje vodík, přechází do fáze tzv. červeného obra a její průměr se 100krát až 1000krát zvětšuje. Vše, co se nachází v jejím blízkém okolí, vysokým žárem zaniká. V důsledku zvětšování objemu se odvržená plynná obálka stává řidší a řidší, až se nakonec zcela rozptýlí v okolním prostředí - z hvězdy zůstává pouze husté jádro, tj. bílý trpaslík (hvězda, jejíž hmotnost je srovnatelná s hmotností Slunce a velikost srovnatelná s velikostí Země). Vše nasvědčuje tomu, že právě takovýto osud potkal hvězdu SDSS 1228+1040. Do vzdálenosti 800 000 000 km bylo vše zničeno (pro porovnání: Jupiter obíhá kolem Slunce ve vzdálenosti 778 miliónů km).

Největší zvláštností tohoto objevu je přítomnost prachoplynného disku, bohatého na kovy, který obklopuje hvězdu ve vzdálenosti 800 000 km.

Podle názoru astronomů se tento materiál dostal do této oblasti až po vzniku bílého trpaslíka, po rozplynutí odvržené plynné obálky. Nejpravděpodobněji se jedná o pozůstatek asteroidu o průměru kolem 50 km, který byl do blízkosti hvězdy nasměrován gravitačním působením velkého planetárního tělesa.

Jakmile se planetka dostala do blízkosti hvězdy, její gravitace ji zcela jednoduše roztrhala na drobné úlomky. Protože se stále ještě jedná o horkou hvězdu, úlomky se vypařily a postupem času se vytvořil kolem hvězdy pozorovaný disk.

Boris Gansicke se domnívá, že podobný osud jednou potká i naši Sluneční soustavu. V okamžiku, kdy se ze Slunce stane rudý obr, budou zničeny vnitřní planety - Merkur, Venuše, a možná i Země. V závislosti na úniku hmoty ze Slunce poklesne jeho hmotnost zhruba na polovinu a jeho snížená přitažlivost "dovolí" Marsu, planetkám a velkým planetám vzdálit se dále od Slunce.

Když se ze Slunce stane bílý trpaslík, nelze vyloučit, že nějaké těleso z oblasti pásu planetek bude "vyhozeno" gravitací Jupitera (který zcela jistě přežije fázi rudého obra ve vývoji Slunce) a zamíří směrem ke Slunci. Zde je potká stejný osud jako planetku v soustavě hvězdy SDSS 1228+1040. Tento osud však Slunce postihne nejdříve za 5 miliard roků.

Zdroj: spacenews.ru a nationalgeographic
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS).

Snímek komety C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). Měřítko 22 obloukových vteřin na pixel, sever je nahoře, východ vlevo.

Další informace »