Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Seminář k výročí F.Linka - Praha 29.11.
redakce Vytisknout článek

Seminář k výročí F.Linka - Praha 29.11.

08_7-Link_Frantisek.jpg
Společnost pro dějiny věd a techniky ve spolupráci s Astronomickým ústavem Akademie věd ČR a Astronomickým ústavem Univerzity Karlovy si dovoluje pozvat Vás na seminář František Link, život, dílo a gravitační čočky který bude uspořádán ke 100. výročí narození Františka Linka (1906-1984), významného českého astrofyzika, prvního ředitele Astronomického ústavu ČSAV, badatele v problematice studia vysoké atmosféry, měsíčních zatmění, cykličnosti v klimatologii a v mnoha dalších oblastech až po obecnou teorii relativity.

Seminář se bude konat dne 29. 11. 2006 v posluchárně T1 v přízemí budovy A v areálu Matematicko-fyzikální fakulty UK, V Holešovičkách 2, Praha 8 (stanice Kuchyňka za mostem Barikádníků, na níž staví autobusy 102 a 210, vyjíždějící ze stanice metra C Nádraží Holešovice)

Program:

  • 10:10 Doc. RNDr. Martin Šolc, CSc. (SDVT a Astronomický ústav UK): František Link, život, dílo a raná historie gravitačních čoček
  • 10:45 Doc. RNDr. Luboš Perek, DrSc. (Astronomický ústav AV ČR): Vzpomínky na Františka Linka
  • Přestávka na oběd (občerstvení možné v bufetu MFF UK)
  • 13:30 Doc. RNDr. Václav Bumba, DrSc. (Astronomický ústav AV ČR): Jak jsme začínali v Ondřejově
  • 14:00 Mgr. David Heyrovský, AM PhD (Ústav teoretické fyziky MFF UK): Gravitační čočky
  • 15:00 Vystoupení dalších pamětníků a diskuse

Těšíme se na Vaši účast
Doc. RNDr. M. Šolc, CSc. (předseda SDVT)
Doc. RNDr. P. Heinzel, DrSc. (ředitel AsÚ AV ČR)
Prof. RNDr. P. Harmanec, DrSc. (ředitel AÚ UK)




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



27. vesmírný týden 2024

27. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 7. do 7. 7. 2024. Měsíc bude koncem týdne v novu. Ráno se potká s planetami Mars a Jupiter. Nejvýše je ráno nad jihovýchodem Saturn s velmi tenkým prstencem. Aktivita Slunce byla zpočátku zvýšená, díky třetímu návratu známé aktivní oblasti, ale snižuje se. Čínská mise Chang’e 6 skončila úspěšným dosednutím přistávacího modulu s až 2 kg vzorků z odvrácené strany Měsíce. Raketa Falcon 9 posunula rekord opakovaných letů a přistání na 22. Startoval také Falcon Heavy. Před 20 lety začala pracovat Cassini na orbitě Saturnu a před 970 lety zazářila v Býkovi jasná supernova v místě dnešní Krabí mlhoviny.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

C/2021 S3 PanSTARRS

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2024 obdržel snímek „C/2021 S3 PanSTARRS“, jehož autorem je Miloš Gnida   Dnešní vítězný snímek soutěže Česká astrofotografie měsíce, který pořídil astrofotograf Miloš Gnida, nám přináší pohled hned na několik astronomických objektů. Jednak,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Omega M17

Omega (iné názvy: Labutia hmlovina, Podkova, Homária hmlovina, Messier 17, M 17, NGC 6618) je oblasťou H II v súhvezdí Strelec. Objavil ju Jean-Philippe de Chéseaux v roku 1745. Hmlovina Omega je oblasťou, v ktorej vznikajú nové hviezdy a svieti excitovanou emisiou, spôsobenou vysokoenergetickým žiarením mladých hviezd. Názov Omega pochádza od Johna Herschela, ktorému jej tvar pripomínal veľké grécke písmeno omega. Jej celková jasnosť je 7,0 mag, takže sa dá pozorovať aj poľným triédrom. Na oblohe má rozmery 46´ krát 37´ a odhady jej vzdialenosti sú 3 260 svetelných rokov. Jej hmotnosť odhadujeme asi na 500 hmotností Slnka. Omega je tiež zdrojom infračerveného a rádiového žiarenia, pričom na rádiových vlnách patrí medzi najjasnejšie zdroje na oblohe. Plyn v hmlovine budí k žiareniu horúca hviezda 8,9 mag a spektrálneho typu A05e. Podobne ako Veľká hmlovina v Orióne, aj Omega je veľmi aktívnym miestom zrodu hviezd. Nové hviezdy vznikajú v hĺbke tmavých mrakov prachu a plynu. Vyše sto vysoko žiarivých mladých hviezd spektrálnych typov O a B postupne svojím žiarením odparujú tmavú prachovú prikrývku. Pred hmlovinou sa nachádza malá otvorená hviezdokopa s asi 50 hviezdami. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Starnet++, Adobe photoshop 47x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 108x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 210 flats, master darks, master darkflats 20.3. až 29.6.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »