Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Ruští konstruktéři navrhují skleníky pro let na Mars

Ruští konstruktéři navrhují skleníky pro let na Mars

iss005e20302.jpg
Posádka, která se v budoucnu vypraví k planetě Mars, může v průběhu meziplanetárního letu pěstovat na palubě kosmické lodi cibuli, česnek, čekanku, petržel a řepu. Uvádí se to v materiálech o konferenci, zaměřené na kosmickou biologii a letecko-kosmickou medicínu, které připravila skupina ruských vědců z Institutu lékařsko-biologických problémů.

"Navrhujeme komplexní systém využití rostlin za účelem obohacení denní dávky potravy členů posádky čerstvou zeleninou, a také k obohacování atmosféry na palubě kosmické lodi kyslíkem, vylučovaným rostlinami, rovněž psychologický efekt takového zařízení je významný," říká se v publikovaných materiálech.

Podle názoru ruských vědců mohou být pro získávání rostlinné biomasy na palubě meziplanetární kosmické lodi použity tři různé způsoby: vypěstování rostlin ze semen, zelené výhonky některých rostlin (cibule, česnek, čekanka, řepa a petržel) a pěstování zeleniny ve speciálních sklenících.

"Dříve provedená srovnání efektivnosti těchto způsobů získávání zeleniny (vitamínů) ukázala, že na základě kritérií měrné produktivity zařízení na jednotku spotřebované energie a na jednotku objemu zařízení je minimální spotřeba při pěstování rostlin ve sklenících," uvádí členka týmu autorů projektu Margarita Levinskich.

Skleníky pro marťanskou expedici budou zkonstruovány na základě zkušeností, získaných s provozem ruských zkušebních skleníků s názvy "Svět" a "Lada", které byly prověřovány na palubách kosmických stanic. Pěstovala se v nich například ředkev, hrách a salát a další plodiny, v poslední době například americká trpasličí rajčata.

"V současné době byl v průběhu dlouhodobých letových experimentů prověřen systém kontroly a úpravy parametrů prostředí uvnitř skleníků, a také technologie jejich pěstování (kultivace). Rozměry, zvláštnosti konstrukce a zajištění potřebné energie pro skleníky na palubě marťanské expedice budou upřesněny po uskutečnění dalších doplňujících zkoušek," uvádí se v dokumentu.

V současné době na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS v podmínkách kosmického letu pokračují výzkumy zvláštností růstu různých rostlin - pravděpodobných kandidátů pro pěstování na palubě marťanské kosmické lodi. V podmínkách kosmického letu je ve skleníku "Lada" také naplánováno provedení zkoušek v současné době vyvíjeného nového bloku osvětlení.

Kromě toho v průběhu pozemního experimentu s dlouhodobou izolací posádky v rámci přípravy simulované marťanské expedice s názvem "500 dnů" se předpokládá provedení definitivního výběru druhů zeleniny, ale také dekorativních rostlin, přičemž se nebudou brát v úvahu pouze biologická a technologická kritéria, ale také vkus všech členů posádky.

Zdroj: spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



15. vesmírný týden 2025

15. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 4. do 13. 4. 2025. Měsíc bude v úplňku. Venuše je vidět nízko na ranní obloze. Na večerní obloze jsou dobře vidět planety Jupiter a Mars. Aktivita Slunce je zvýšená a jsou vidět velké sluneční skvrny. Skončila mise přes zemské póly nazvaná symbolicky Fram2. K ISS se má vydat kosmická loď Sojuz MS-27 s tříčlennou posádkou dlouhodobé mise. Před 55 lety začala mise Apollo 13.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie

M81 Messier 81 je spirální galaxie v souhvězdí Velké medvědice, která byla objevena Johannem Elertem Bodem 31. prosince 1774 společně s nedalekou galaxií M82. Obě galaxie jsou spolu s NGC 2403 nejjasnějšími členy skupiny galaxií M 81 M82 je nepravidelná galaxie v souhvězdí Velké medvědice, byla objevena Johannem Elertem Bodem dne 31. prosince 1774, společně s nedalekou M 81. Obě jsou dnes nazývány jako Bodeho galaxie a jsou spolu s NGC 2403 nejjasnějšími členy skupiny galaxií M81. NGC 3077 je nepravidelná galaxie v souhvězdí Velké medvědice vzdálená od Země přibližně 12,4 milionů světelných let. Objevil ji William Herschel 8. listopadu 1801

Další informace »