Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Zlínské astropraktikum a kometa 73/P

Zlínské astropraktikum a kometa 73/P

73p.jpg
Astropraktikum na zlínské hvězdárně probíhá 2x ročně, zpravidla průběhu prodloužených weekendů v říjnu a v květnu. Účastní se jej mladí astronomové-amatéři věku 15 až 20 let a také lidé ze Zlínské Astronomické Společnosti. Zaměření každého setkání se mění podle zájmů účastníků. Letošní jarní astropraktikum se soustředilo na pozorování pomocí CCD kamer a následné zpracování a vyhodnocování snímků.

Shodou okolností v termínu jarního astropraktika byla pozorovatelná kometa 73/P a v noci ze 7. na 8. května se přiblížila k mlhovině M57.
11.5. 13:55: doplněn odkaz na animaci přiblížení k M57.

as2006j1.jpg
na pozorovatelně zlínské hvězdárny
as2006j2.jpg
v hlavním sále probíhá zpracování dat
as2006j4.jpg
fotografování Slunce během dne

Shodou okolností v termínu jarního astropraktika byla pozorovatelná kometa 73/P a v noci ze 7. na 8. května se přiblížila k mlhovině M57. naneštěstí maximální přiblížení nastalo až za svítání a počasí také pozorování příliš nepřálo (celou noc bylo polojasno a i mezi mraky silný opar a světelné znečištění ze Zlína snížilo mezní vizuální magnitudu na asi 3,5).

Sekvence snímeků přiblížení 73/P k M57 byla pořízena za svítání, kdy podmínky nahrávaly spíše pořizování flatů než skutečnému fotografování. Rozdílný jas komety je způsoben různou hustotou vysoké oblačnosti. Jednotlivé 30s expozice komety jsou časově vzdáleny 5 minut.
73p.jpg
Při čekání na přiblížení se přes špatné podmínky podařilo kometu fotografovat poněkud lépe. Snímek vlevo ukazuje kometu v nepravých barvách a uprostřed je v černobílé paletě. Snímek vpravo byl upraven mediánovým filtrem, aby byly odečteny všechny velkoškálové struktury. Detail jádra zobrazuje výtrysky hmoty. Tento snímek vznikl složením 142 expozic dlouhých 30s.

142 snímků 30s dlouhých bylo složeno do dvou animací pokrývajících asi 70 minut. První animace ukazuje pohyb komety na pozadí hvězd. Šířka zorného pole je asi 30' (zhruba úhlový průměr Měsíce). Druhá animace je jen jinak zpracová a zobrazuje kometu pohybující se mezi hvězdami.

Všechny snímky byly pořízeny CCD kamerou G2-0400 s 20cm f/4 dalekohledem Newton a zpracovány programem SIMS.




O autorovi

Pavel Cagaš

Pavel Cagaš

Pavel Cagaš (*1966) je členem Zlínské astronomické společnosti. Na Hvězdárně ve Zlíně kterou navštěvoval od dětství, se věnuje občasným exkurzím pro školní skupiny a přednáškám pro širokou veřejnost. Je členem Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS a jejím velmi aktivním pozorovatelem. V roce 2011 se stal Astrofotografem roku ČAM za svůj snímek "Proměnný vesmír" (který pořídil se svým kolegou Václavem Přibíkem). V roce 2012 obdržel cenu Jinřicha Šilhána proměnář roku a Kvízovu cenu za rok 2016.



51. vesmírný týden 2024

51. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 12. do 22. 12. 2024. Měsíc po úplňku je vidět v druhé polovině noci a bude koncem týdne v poslední čtvrti. Na večerní obloze září nejvýrazněji Venuše nad jihozápadem a Jupiter nad východem. Nad jihem je ještě slabší Saturn a později večer vychází Mars. Vidět jsou i slabší planety Uran a Neptun. A protože ráno je nyní jitřenkou Merkur, máme možnost vidět všechny planety. Byly vydány podrobnosti, jak přesně došlo k havárii vrtulníčku Ingenuity na Marsu. SpaceX letos láme rekordy na všech stranách. Před 40 lety započala mise sondy Vega 2, dvojice sond, které zkoumaly Venuši a Halleyovu kometu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2024 obdržel snímek „Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Róbert Barsa.   Listopadové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ vyhrál opět snímek komety Tschuchinshan-ATLAS. Ostatně,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »