Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Šestnácté výročí startu oslavil HST dalšími fotografiemi

Šestnácté výročí startu oslavil HST dalšími fotografiemi

M82.jpg
Hubblův kosmický dalekohled (HST) oslavil 24. dubna 2006 na oběžné dráze kolem Země již 16. výročí svého startu. Na publikované fotografii, která byla pořízena v březnu letošního roku, je zachycena galaxie M 82. Tato galaxie je pozoruhodná tím, že je obklopená pavučinou cárů oblaků a spoustou ohnivým plamenům podobných chocholů žhavého vodíku, unikajícího z centrálních oblastí galaxie.

Galaxie M 82 se nachází ve vzdálenosti 12 miliónů světelných let. Na severní jarní obloze ji najdeme vysoko nad obzorem v souhvězdí Velké medvědice (Velkého vozu). Je také označována jako "Doutníková galaxie", protože ji vidíme jako objekt ve tvaru velice protáhlé elipsy. Je to způsobeno tím, že galaktický rovník je v prostoru nakloněn tak, že míří téměř přesně na naši Zemi.

Jak ukazují jednotlivé fotografie, M 82 je pozoruhodnou galaxií. Uvnitř celé její centrální oblasti vznikají nové hvězdy 10krát rychleji než uvnitř naší Galaxie. Výsledkem je obrovská koncentrace mladých hvězd, ponořených do plynu a prachu v centru galaxie. Tyto četné nové horké hvězdy nejen že produkují intenzivní záření, ale také nabité částice, které vytvářejí tzv. hvězdný vítr. Tyto proudy hvězdných větrů se spojují a vytvářejí tak galaktický "supervítr".

Tento mimořádně intenzivní galaktický vítr dostatečně silně stlačuje přítomný plyn a spouští tak proces vzniku více než miliónu hvězd. Vytvářejí se zde chocholy horkého ionizovaného vodíku, které sahají velmi daleko nad či pod rovinu galaktického disku (na obrázku jsou vidět jako červené výtrysky).

V galaxii M 82 jsou mladé hvězdy soustředěny v malých ale velmi hmotných hvězdokupách v centrálních oblastech galaxie. Tyto jednotlivé skupiny hvězd se dají rozlišit pouze díky mimořádným schopnostem kosmického dalekohledu HST. Velké množství slabých bílých objektů, které obklopují hlavní část galaxie M 82, pozorovatelných jako rozmazané hvězdy, jsou ve skutečnosti hvězdokupy o průměru kolem 20 světelných let, které obsahují více než milión hvězd.

Vysoká rychlost vzniku hvězd v této galaxii bude nakonec značně omezena. Když se proces formování hvězd stane příliš prudkým, spotřebuje se nebo "rozpráší" materiál, potřebný pro vytváření dalších hvězd. Tvorba hvězd bude postupně ustávat. Stane se tak pravděpodobně během příštích několika desítek miliónů roků.

Toto pozorování bylo uskutečněno v březnu 2006 pomocí kamery ACS (Advanced Camera for Surveys) na palubě HST. Fotografie zachycuje záření hvězd ve viditelném světle a v oboru infračerveného záření, stejně tak jako záření žhavých vodíkových vláken.

Spirální galaxie M 81 a její "sousedka" M 82 vznikly jako fyzický pár. Před několika desítkami miliónů roků se obě galaxie navzájem přiblížily. V důsledku gravitační interakce byla galaxie M 82 deformována, což vedlo ke zvýšené tvorbě nových hvězd.

Zdroj: hubblesite
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha

Asi 1,5 hodiny jenom, dost rušila vysoká oblačnost, ale nakonec to vyšlo lépe než jsem očekával, ale část snímků musela do koše. 30.4.2025 z Říčan u Prahy (50 mm / 2.8 / ISO 800 / 1 min snímek)

Další informace »