Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Druhý úkol pro kosmickou sondu STARDUST?

Druhý úkol pro kosmickou sondu STARDUST?

sonda STARDUST
sonda STARDUST
Americká kosmická sonda STARDUST, která nedávno dopravila na Zemi vzorky materiálu, uvolněného z jádra komety WILD 2, by mohla být povolána zpět do služby. Jejím dalším úkolem může být dodatečný výzkum komety, kterou v červenci 2005 "bombardovala" sonda DEEP IMPACT. Kamera sondy STARDUST by mohla vyfotografovat kráter, vytvořený po nárazu projektilu, jež se oddělil od již zmiňované sondy DEEP IMPACT. Tento vzniklý kráter odhalil vnitřní strukturu kometárního jádra.

Deep_Impact_crash.jpg

Studium kráteru, který vznikl po nárazu impaktoru o hmotnosti 372 kg, bylo původně úkolem vědeckých přístrojů na mateřské sondě DEEP IMPACT. Avšak při impaktu se uvolnilo mnohem větší množství prachu, než se očekávalo. Tento prach totiž zabránil kamerám na prolétávající hlavní sondě nově vytvořený kráter vyfotografovat.

"Důvodem pro realizaci tohoto experimentu bylo zjistit, jak vypadá nitro komety, tj. jak kometární jádro drží pohromadě," říká Joe Veverka (Cornell University in Ithaca, New York, USA), člen týmu kolem sondy DEEP IMPACT.

Kromě toho určení složení podpovrchových částí jádra komety na základě studia vytvořeného kráteru může vrhnout nové světlo na určení struktury a hustoty kometárního jádra. "Pokud by impaktor narazil na velmi tvrdý povrch, vytvořil by se mnohem menší kráter než při dopadu na měkký povrch," doplňuje Joe Veverka.

Zjištění, jak dlouho částice, uvolněné při umělém impaktu zůstaly v blízkosti komety, naznačuje, že jádro komety TEMPEL 1 je ve skutečnosti docela měkké a porézní. "Avšak bylo by krásné ověřit si to přímým pozorováním kráteru," říká Joe Veverka. Tyto údaje by mohly vědcům pomoci hledat metody, jak změnit dráhu komety, která se nachází na kolizní dráze vůči Zemi.

Rendezvous na svatého Valentina

Nyní Joe Veverka se svými spolupracovníky navrhl, aby se NASA pokusila vyfotografovat kráter na povrchu jádra komety TEMPEL 1 pomocí sondy STARDUST v rámci projektu s názvem ScarQuest. Sonda STARDUST provedla sběr materiálu, uvolněného z jádra komety WILD 2 a uložila jej do návratového pouzdra, které 15. 1. 2006 úspěšně přistálo s mimořádně vzácným úlovkem na zemském povrchu.

stardust_earth.jpg

Dráha mateřské sondy byla po oddělení návratového pouzdra korigována tak, aby nedošlo k jejímu vniknutí do zemské atmosféry, kde by shořela. Místo toho byla navedena na novou oběžnou dráhu kolem Slunce. Vzhledem k tomu, že v jejích nádržích ještě zůstaly zbytky pohonných látek, uvažovalo se o případném dalším využití sondy. Nový cíl pro sondu STARDUST byl nalezen. V září 2007 bude možné uskutečnit korekci dráhu sondy tak, aby se v lednu 2009 znovu vrátila do blízkosti Země.

Gravitační manévr při průletu kolem Země by sondu navedl na takovou dráhu, po níž by 14. 2. 2011 prolétla kolem jádra komety TEMPEL 1. A zde by mohla napravit to, co nezvládla sonda DEEP IMPACT, tj. pořídit fotografie kráteru, vytvořeného při srážce s impaktorem. Uvolněné částice se již buďto usadily na povrchu jádra komety nebo unikly do okolního prostoru. Kráter by měl být dobře viditelný.

Tempel-1_1.jpg

V době, kdy sonda STARDUST dosáhne komety TEMPEL 1, kometa absolvuje celý jeden oběh kolem Slunce od výzkumu sondou DEEP IMPACT. Předpokládá se, že kometa ztratí přibližně jeden milión tun vodní páry, která se vypaří na každém oběhu v důsledku ohřevu Sluncem. Astronomové tak budou moci porovnat fotografie povrchu jádra komety TEMPEL 1, které pořídila sonda DEEP IMPACT s fotografiemi, které pořídí sonda STARDUST o 6 let později.

"Poprvé tak budeme moci spatřit na vlastní oči, jak moc se změní povrch kometárního jádra v důsledku odpařování těkavých látek při přiblížení komety do blízkosti Slunce," říká Joe Veverka. "Otázka zní: Je materiál uvolňován z celého povrchu jádra komety rovnoměrně? Nebo uniká jen z vybraných oblastí - a pokud je tomu tak - čím jsou tyto oblasti mimořádné?"

Joe Veverka odhaduje, že projekt ScarQuest by stál zhruba 20 až 30 miliónů dolarů, což je částka, rovnající se méně než 10 % nákladů na vývoj zcela nové kosmické sondy. O projektu zatím nebylo rozhodnuto. Jeho realizace by mohla přinést doplňující informace do mozaiky znalostí o kometách a o počátcích formování Sluneční soustavy.

Zdroj: newscientistspace
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



51. vesmírný týden 2024

51. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 12. do 22. 12. 2024. Měsíc po úplňku je vidět v druhé polovině noci a bude koncem týdne v poslední čtvrti. Na večerní obloze září nejvýrazněji Venuše nad jihozápadem a Jupiter nad východem. Nad jihem je ještě slabší Saturn a později večer vychází Mars. Vidět jsou i slabší planety Uran a Neptun. A protože ráno je nyní jitřenkou Merkur, máme možnost vidět všechny planety. Byly vydány podrobnosti, jak přesně došlo k havárii vrtulníčku Ingenuity na Marsu. SpaceX letos láme rekordy na všech stranách. Před 40 lety započala mise sondy Vega 2, dvojice sond, které zkoumaly Venuši a Halleyovu kometu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2024 obdržel snímek „Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Róbert Barsa.   Listopadové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ vyhrál opět snímek komety Tschuchinshan-ATLAS. Ostatně,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »