Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  První barevný snímek z MSG-2

První barevný snímek z MSG-2

meteorologickou družicí druhé generace MSG-2 (Meteosat Second Generation)
meteorologickou družicí druhé generace MSG-2 (Meteosat Second Generation)
První barevný snímek z meteorologické družice nové generace MSG-2 byl zveřejněn 25. ledna 2006.

Dne 24. ledna 2006 ve 14:00 SEČ byl pořízen meteorologickou družicí druhé generace MSG-2 (Meteosat Second Generation) první ještě černobílý snímek z tzv. solárního kanálu VIS 0.6. Následující den, 25. ledna 2006 ve 14:30 SEČ bylo možno ze snímků již ze tří kanálů (VIS0.6, VIS0.8 a NIR1.6) vytvořit první barevný snímek.

Název geostacionární družice MSG (Meteosat Second Generation) vznikl ze zkratky pro meteorologický satelit (Meteosat), doplněný anglickou zkratkou označující, že se jedná o družici druhé generace (Second Generation). Navíc je vždy MSG doplněno pořadovým číslem. Alternativně se používá i označování ve spojení pouze s názvem Meteosat, např. Meteosat-8 (MSG-1) nebo Meteosat-9 (MSG-2). Celkem by měly obíhat kolem Země čtyři MSG, které by po roce 2020 měly nahradit Meteosaty třetí generace (MTG, Meteosat Third Generation). Provozovatelem meteorologických družic MSG je evropská organizace EUMETSAT (Europe's Meteorological Satellite Organisation) se sídlem v německém Darmstadtu.

Družice MSG, která má tvar válce o průměru 3,2 m a výšce 2,4 m a je stabilizována rotací 100 otoček za minutu (MTG budou stabilizovány pomocí gyroskopů). Na své palubě nese dva meteorologické přístroje: spektrofotometr SEVIRI (Spinning Enhanced Visible and Infrared Imager) a radiometr GERB (Geostationary Earth Radiation Budget) pro studium radiační rovnováhy Země.

Hlavní přístroj na družicích dvanáctikanálový spektrofotometr SEVIRI je vlastně dalekohled s hlavním zrcadlem o průměru 0,51 m a dalšími přídavnými zrcadly. Pomocí polovodičových detekčních čidel pořizuje snímky (1 snímek za 15 minut a skenování probíhá od jižního k severnímu pólu Země) ve 12 spektrálních kanálech - solární (VIS a NIR), absorpce vodní páry (WV), tepelné kanály (IR) a širokopásmový solární kanál s vysokým rozlišením (HRV). Označení je doplněno o centrální vlnovou délku daného kanálu v mikrometrech. Snímky mají rozměr 3712x3712 pixelů (kanál HRV je třikrát lepší, 5568x11136 pixelů).
Solární kanály VIS0.6, VIS0.8, NIR1.6 a HRV snímají oblasti spektra, kde dominuje odražené sluneční záření a zaznamenané hodnoty se přepočítávají na odrazivost zemského povrchu.
Tepelné kanály WV6.2, WV7.3, IR8.7, IR9.7 (absorpce ozónu), IR10.8, IR12.0 a IR13.4 (absorpce CO2) leží v oblasti spektra, kde dominuje tepelné vyzařování Země a přepočítávají se na radiační teplotu.
Kanál IR3.9 leží na rozhraní obou skupin. V noci zachycuje pouze tepelné záření, ale přes den obsahuje také záření sluneční, proto se s ním obvykle zachází jako s kanálem tepelným.

Geostacionární družice obíhají zeměkouli nad rovníkem ve výšce 36.000 km rychlostí odpovídající rotaci Země. Z hlediska pozorovatele to znamená, že jsou "zavěšeny" nad jedním místem - MSG-2 (resp. MSG-1) nad nultým poledníkem (Guinejským zálivem). Odkud je schopna zobrazit celou Evropu a Afriku, západní Asii, část Jižní Ameriky a většinu Atlantského oceánu.

Výška oběžné dráhy družic Meteosat je přibližně 35.790 km a poloměr 42.168 km, ale vzhledem k nerovnoměrnému rozložení zemské hmoty a slunečnímu větru družice "sestupují" níže a opisují "osmičku" kolem své střední polohy. Běžný uživatel tyto odchylky nepozná, protože data jsou před distribucí korigována. Proto si družice s sebou vezou palivo, aby se mohly provádět pravidelné korekce jejich dráh. Právě zásoby paliva limitují životnost družice. Před úplným dočerpáním paliva jsou současné geostacionární družice odsunuty na vyšší dráhu (přibližně o 100 až 200 km) do jakéhosi "kosmického smetiště".

Družice MSG-1 (Meteosat-8) byla na geostacionární dráhu kolem Země vypuštěna 29.8.2002 v 00:45 hodin (SELČ) z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guayaně. Nosnou raketou byla Ariane 5 (ESA). Po testech byl satelit uveden do plného provozu 1. března 2004.

Družice MSG-2 (Meteosat-9) startovala 21.12.2005 ve 23:33 hodin (SEČ). Nosnou raketou byla Ariane 5GS (ESA). Po uvedení MSG-2 (Meteosat-9) do operativní činnosti bude MSG-1 (Meteosat 8) převeden do režimu záložní družice pro případ poruchy MSG-2. Družice Meteosat-7 bude z nultém poledníku přesunuta nad Indický oceán, kde nahradí stávající Meteosat-5.

Zdroj: www.spaceref.com a ČHMÚ
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Triplet v Levovi

skupina galaxií

Další informace »