Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jsme připraveni snížit počet planet na osm?
Veselý Jan Vytisknout článek

Jsme připraveni snížit počet planet na osm?

V souvislosti s objevem transneptunického tělesa 2003 UB313 opět vzplála horečka okolo desáté planety. Již po oznámení objevu Sedny v roce 2004 se začalo diskutovat o tom, co je to vlastně planeta. Nyní se komise IAU usilovně snaží vyřešit, zda zařadit 2003 UB313 mezi planety. Toto těleso je totiž větší než Pluto a jeho nezařazení mezi planety by fakticky znamenalo popření jiného rozhodnutí z roku 1999, že Pluto, ač je malé, obíhá nakřivo a je do značné míry spíš přerostlou hroudou zmrzlého bláta, mezi planety patří. Nejčastěji se operuje s tvrzením, že lidé by škrtnutí Pluta ze seznamu planet nepřijali. Přidání 2003 UB313 by naopak otevřelo prostor pro zařazování dalších velkých transneptunických těles mezi planety a k inflaci pojmu planeta. O ochotě lidí škrtnout Pluto ze seznamu planet něco napovídá malý průzkum, který autor tohoto příspěvku zorganizoval při své přednášce nazvané (sic!) Existuje desátá planeta?

Návštěvníci přednášky vyplňovali před vstupem do sálu anketní lístky, na nichž byla prostá otázka: Kolik je planet ve sluneční soustavě? Při přednášce byli požádáni, aby totéž znovu učinili i po jejím skončení. S ohledem na obsah přednášky byly na druhém anketním lístku, kromě stejné otázky, také možnosti: a) méně než 8, b) 8, c) 9, d) 10, e) více než 10. Přednáška se zabývala problémem, čemu vlastně říkat planeta z pohledu historického i z hlediska stavby, velikosti a uspořádání těles sluneční soustavy. Výsledky jsou jistě ovlivněny tím, že přednášející zřetelně deklaroval, že Pluto mezi planety nepočítá, přesto je pozoruhodné, jak velké procento posluchačů se přiklonilo k počtu planet osm. Ačkoli to otázka neobsahovala, lze předpokládat, že ze seznamu devíti planet se vzdali právě Pluta.

Ze 46 evidovaných (platících) posluchačů se hlasování před přednáškou zúčastnilo 34 lidí, po přednášce 38 lidí (zřejmě shledali problém zajímavým až v průběhu přednášky, což je pro přednášejícího vždy potěšující skutečnost). Zatímco před přednáškou nejvíce lidí uvedlo počet planet 9 (16 hlasujících), po přednášce jasně dominoval počet planet 8 (32 hlasujících). Na devíti planetách trval jen jeden, navíc s připsanou poznámkou, jež naznačovala, že tak činí na truc ředitelce kleťské observatoře Janě Tiché, jež svůj jasný názor na Pluto již vícekrát vyjádřila na serveru www.planetky.cz. Celkem čtyři hlasující před přednáškou uvedli počet planet 10, po přednášce již jen jeden

Zajímavé jsou i další výsledky. Jeden hlasující trval na počtu planet 1. Jen spekulujeme, ale je pravděpodobné, že šlo o téhož člověka. Dva hlasující po přednášce zaškrtli počet planet méně než 8. Opět lze jen spekulovat, zda u nich upadla v nemilost ještě některá další planeta, zda se prostě jen netrefili do správného řádku, nebo měla jejich odpověď jiný skrytý smysl. Pozoruhodné jsou i odpovědi více než 20 (před přednáškou) a 813 (po přednášce). Nejsou-li záměrným nesmyslem, mohly by vyjadřovat názor, že mezi planety by měla být počítána všechna tělesa za Neptunem. Na přednášce byla prezentována internetová stránka MPC Unusual Minor Planets, kde bylo v den přednášky (15. 10. 2005) uvedeno 901 transneptunických těles a 153 Kentaurů a rozptýlených objektů (kam je zařazena například Sedna). Vzhledem k rychlému vývoji (podívejte se tam dnes!), je tedy možné, že číslo 813 souvisí se znalostí této stránky. Je ale možné, že s počtem transneptunických těles nesouvisí vůbec.

Před přednáškou:
Kolik je planet ve sluneční soustavě?
Po přednášce:
Kolik je planet ve sluneční soustavě?
a) méně než 8
b) 8
c) 9
d) 10
e) více než 10

počet planethlasů
11
89
916
102
9+11
píše se 9
znám 10
1
113
>201
počet planethlasů
11
832
91
101
<82
8131

Tento test samozřejmě nelze považovat za relevantní statistiku, ale může leccos naznačit o ochotě lidí přijímat nové pohledy na sluneční soustavu a hlavně o jejich ochotě přijmout fakt, že zařazení Pluta mezi planety byl omyl. Návštěvníci přednášek na hvězdárně jistě jsou dokonale neprůměrný vzorek populace, ale za povšimnutí možná stojí i to, že téměř 20% z nich (9 ze 46) ještě před přednáškou a bez jakékoli nápovědy uvedlo, že planet je osm. Stejně jako o jiných (pro život důležitějších) věcech, o počtu planet, bohužel, nerozhodují názory lidí, ale komise a výbory. Jejich členové se však oněmi názory lidí zaštiťují, aniž by se po nich ovšem pídili. Jak jinak si vysvětlit úpornou snahu bránit pozici Pluta mezi planetami odkazy na tzv. historické a kulturní důvody (přeloženo do srozumitelné řeči: už jsme si na Pluto jako planetu za těch 75 roků zvykli). Když se zeptáme náhodných kolemjdoucích na počet planet ve sluneční soustavě, samozřejmě drtivá většina odpoví, že jich je devět. Když však stejné lidi seznámíme se současným stavem znalostí o vzniku, struktuře, velikosti a rozložení těles ve sluneční soustavě; když jim ukážeme historický vývoj pojmu planeta i historii objevování nových těles, bez velkého váhání se Pluta a dalšího smetí za Neptunem vzdají a počet planet redukují na osm. Už v roce 1999 rozhodla komise IAU, že Pluto je planeta, v podstatě s jediným odůvodněním: že o tom její členové nikdy nepochybovali (viz www.iau.org/IAU/FAQ/PlutoPR.html). Nyní se postupuje rafinovaněji. Komise dostala za úkol najít spodní hranici velikosti planety. Narazila však na problém, že neumí ani definovat co to je planeta. Ono to asi z fyzikálního hlediska vůbec nejde, takže prosakují povzdechy členů komise, že něco jako planety vlastně asi vůbec neexistuje a nejlepší by bylo se bez tohoto pojmu obejít. Historické a kulturní zkušenosti ale ukazují, že nejlepší je se obejít bez komisí, které rozhodují o tom, co je planeta a co není, co je červené a co modré, co si o tom máme myslet a o čem si radši nic myslet nemáme.

Zdroj: www.astrohk.cz




O autorovi

Jan Veselý

Jan Veselý

Zabývá se popularizací astronomie a příbuzných věd. Od roku 2018 pracuje v novém týmu Planetária Praha, kam přesídlil po téměř třiceti letech působení na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové. Specializuje se především na předpovídání a výpočty výjimečných úkazů na obloze a velmi důkladně se zajímá o planetu Mars a její výzkum. O astronomii, zkoumání vesmíru, ale i vztahu lidí k světu kolem nás píše na blogu (dříve zde), publikuje sloupky v příloze Orientace Lidových novin, články na Neviditelném psu a v časopise Vesmír.

Své studenty na Gymnáziu Boženy Němcové se snaží vést k pochopení, jak (skvěle a jednoduše) funguje vesmír, ať už na úrovni atomu, kuchyně, laboratoře, Sluneční soustavy, Galaxie nebo celé kosmické pavučiny. Kromě fyzikálního pohledu na svět jej zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a historie.



21. vesmírný týden 2024

21. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 5. do 26. 5. 2024. Měsíc ve fázi kolem úplňku silně září na noční obloze a vlastně tím začíná období světlejších nocí, protože se blíží slunovrat. Planety večer vidět nejsou a na ranní obloze je pouze velmi nízko Saturn a snaží se vylézt i Mars. V koronografu SOHO budou v konjunkci Jupiter a Venuše. Aktivita Slunce je pořád docela velká, i když ve světle uplynulého týdne výrazně nižší. Pozorovatelé deep-sky objektů a komet jistě znají online web CzSkY.cz, který doznal dalšího vylepšení. New Shepard je zpět ve službě. Starliner na svůj let s posádkou stále čeká. Falcon 9 zaznamenal již 21. znovupoužití prvního stupně.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Galaxie Veľryba a Hokejka NGC 4631 + NGC 4656

Galaxie Veľryba a Hokejka NGC 4631 (tiež známa ako Galaxia Veľryba alebo Caldwell 32) je špirálovitá galaxia s priečkou v súhvezdí Poľovné psy vzdialená od Zeme asi 30 miliónov svetelných rokov. Mierne zdeformovaný klinovitý tvar tejto galaxie jej dáva vzhľad sleďa alebo veľryby, preto má takú prezývku. Pretože táto blízka galaxia je videná zboku zo Zeme, profesionálni astronómovia pozorujú túto galaxiu, aby lepšie pochopili plyn a hviezdy nachádzajúce sa mimo roviny galaxie. NGC 4631 obsahuje centrálné vzplanutie hviezd, čo je oblasť intenzívnej tvorby hviezd. Silná tvorba hviezd je zrejmá z emisie ionizovaného vodíka a medzihviezdneho prachu zohrievaného hviezdami vytvorenými pri výbuchu hviezd. Najhmotnejšie hviezdy, ktoré vznikajú v oblastiach tvorby hviezd, spaľujú plynný vodík fúziou iba na krátky čas, po ktorom explodujú ako supernovy. V strede NGC 4631 explodovalo toľko supernov, že vyfukujú plyn z roviny galaxie. Tento supervietor je možné vidieť v röntgenových lúčoch a pri emisii spektrálnych čiar. Plyn z tohto supervetra vytvoril obrovskú difúznu korónu horúceho plynu emitujúceho röntgenové žiarenie okolo celej galaxie. NGC 4631 má blízku sprievodnú trpasličiu eliptickú galaxiu NGC 4627. NGC 4627 a NGC 4631 boli spolu uvedené v Atlase zvláštnych galaxií ako príklad „dvojitej galaxie“ alebo páru galaxií. NGC 4631 a NGC 4627 sú súčasťou skupiny NGC 4631, skupiny galaxií, ktorá zahŕňa aj interagujúce galaxie NGC 4656 a NGC 4657. Presná identifikácia skupín je však problematická, pretože táto galaxia a ďalšie ležia v časti oblohy, ktorá je pomerne preplnená. Odhady počtu galaxií v tejto skupine sa pohybujú od 5 do 27 a všetky štúdie identifikujú veľmi odlišné členské galaxie pre túto skupinu. NGC 4656/57 je veľmi zdeformovaná špirálovitá galaxia s priečkou nachádzajúca sa v lokálnom vesmíre vzdialenom 30 miliónov svetelných rokov od Zeme v súhvezdí Poľovné psy. Táto galaxia sa niekedy nazýva galaxia Hokejky alebo Galaxia Páčidlo. Predpokladá sa, že jeho neobvyklý tvar je spôsobený interakciou medzi NGC 4656, NGC 4631 a NGC 4627. Galaxia je členom skupiny NGC 4631. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, myFP2Pro focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 164x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 62x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 210 flats, master darks, master darkflats 27.4. až 16.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »