Nové informace o Saturnových prstencích
Saturnovy prstence představují obrovskou komplexní strukturu kolem druhé největší planety ve Sluneční soustavě. Od vnitřního k vnějšímu okraji měří tolik, že by se ani nevešly do prostoru mezi Zemí a Měsícem. Celkem sedm hlavních částí prstence bylo označeno v pořadí podle data objevu. Ve směru od povrchu planety se nacházejí prstence D, C, B, A, F, G a E.
Prstenec D je velmi slabý a nevýrazný - nachází se nejblíže k povrchu planety. Hlavními a nejvýraznějšími jsou prstence A, B a C. Z nich je nejvíce vzdálen prstenec A, který je snadno pozorovatelný pozemními dalekohledy. Cassiniho dělení je velká mezera mezi prstenci B a A. Vně prstence A se nachází velice úzký prstenec F, který leží mezi drahami měsíců Pandora a Prometheus. Tyto měsíce označují astronomové jako "pastýřské", neboť svojí gravitací udržují částice prstence pohromadě (stejně jako pastýřští psi hlídají stádo ovcí). Nejdále od planety se rozprostírají dva velice slabé prstence G a E. Difúzní prstenec E je vůbec největším prstencem u planet v naší Sluneční soustavě. Rozprostírá se od dráhy měsíce Mimas až téměř ke dráze měsíce Titan (což je zhruba 1 milión kilometrů).
Saturnovy prstence jsou složeny především z částic vodního ledu o rozměrech od tisíciny milimetru až po desítky metrů. V prstencích obíhají i některé měsíce. Například měsíček Pan o průměru 20 km se pohybuje uvnitř prstence A, v prostoru označovaném jako Enckeovo dělení, jehož šířka je 330 km. Tloušťka hlavních prstenců (A, B a C) je na většině místech menší než 100 m (přitom jejich šířka je 62 120 km - ve směru od planety).
Tyto hlavní prstence jsou mnohem mladší, než je stáří Sluneční soustavy, snad pouze několik set miliónů roků. Mohly se zformovat například rozbitím některého z mnoha Saturnových měsíců (dnes je jich u Saturna známo 47), a nebo mohly vzniknout roztrháním komety či velkého meteoroidu, který se dostal do gravitačního pole planety.
Zajímavé informace se týkají prstence D. Bylo zjištěno, že vnitřní část tohoto nejbližšího Saturnova prstence poněkud ztmavla a posunula se o 200 km blíže k povrchu planety. Vyplývá to ze srovnání údajů ze sondy Cassini s údaji, které na Zemi vyslala před 25 roky sonda Voyager. "Snímky s vysokým rozlišením ze sondy Cassini, které zachycují prstenec D, poskytují nové informace o dynamice a životnosti částic v prstencích, nacházejících se velmi blízko planety," prohlásil Matt Hedman (Cornell University, Ithaca, New York).
Další zajímavost se týká velmi úzkého prstence F. Horní dva obrázky zachycují jeho část, kde se nachází jasný útvar, označený jako S/2004 S6 - pravděpodobně se jedná o nový malý měsíček planety Saturn. Z dřívějších pozorování objektu se zdá, že může křižovat prstenec F. Toto neočekávané chování je v současné době předmětem velkého zájmu astronomů, kteří se zabývají studiem prstenců.
Obrázek vlevo nahoře byl pořízen 21. 6. 2005 a zachycuje jasný objekt ve vnější části prstence F. Obrázek vpravo nahoře byl pořízen 29. 6. 2005 a je na něm zřetelně vidět jasný objekt ve vnitřní části prstence.
Na dvou spodních obrázcích je zachycen zřetelný objekt, označený jako S/2004 S3. Snímky byly pořízeny 2. 8. 2005 (vlevo dole) a 13. 4. 2005.
Zdroj: saturn.jpl.nasa a saturn.jpl.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí