Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Exoplaneta se třemi "slunci" na obloze

Exoplaneta se třemi "slunci" na obloze

HD188753_1.jpg
Astronomové NASA objevili planetu, z jejíhož povrchu je možné postupně pozorovat západy a východy tří "sluncí". Tato nová exoplaneta má označení HD 188753 Ab. Jedná se o první známou planetu, která se nachází v klasickém systému tří hvězd, v tzv. trojhvězdě.

Kresba zachycuje pohled z hypotetického měsíce, obíhajícího kolem nově objevené exoplanety. Jedná se o obří planetu (na obrázku je její část vlevo nahoře), která byla objevena pomocí dalekohledu Keck I o průměru 10 m, nacházejícího se na Mauna Kea (Havajské ostrovy). Planeta obíhá kolem hlavní hvězdy, která je nejhmotnější a nejteplejší z trojice hvězd. Na obrázku již zapadá pod obzor za kopce vpravo dole. Má bílou barvu. Druhá hvězda je mnohem dále, je méně hmotná a také chladnější, zdá se menší a má žlutou barvu. Třetí hvězda systému se nachází ve stejné vzdálenosti jako druhá hvězda, je ještě menší a studenější, na obrázku je znázorněna oranžovo-červenou barvou. Dvě vzdálenější hvězdy obíhají navzájem kolem společného těžiště a společně krouží kolem hlavní hvězdy po vzdálenější dráze než objevená exoplaneta.

"Pohled na oblohu z povrchu objevené exoplanety by byl jistě velmi vzrušující: postupně bychom mohli pozorovat východy a západy tří sluncí," říká Maciej Konacki (California Institute of Technology, Pasadena), který planetu objevil.

"Je to dobrá zpráva pro planety," dodává Shri Kulkarni, který dohlíží na výzkum, jenž provádí Konacki. "Planety mohou existovat v nejrůznějším prostředí kosmického prostoru, které doposud nebylo důkladně prozkoumáno." Kulkarni je členem týmu NASA, připravujícího vypuštění astronomické observatoře SIM PlanetQuest, která bude mít za úkol pátrat po planetách zemského typu.

Systémy, tvořené více hvězdami, jsou ve vesmíru poměrně časté. Patří mezi ně více než polovina všech hvězd. Nejbližší hvězda ke Slunci - Proxima Centauri - je rovněž členem trojnásobného hvězdného systému.

"Vícenásobné hvězdné systémy nejsou příliš populární u lovců exoplanet," říká Konacki. "Obtížně se zjišťuje, zda kolem nich obíhají případné planety. Astronomové navíc předpokládají, že se jedná o prostředí nevhodné pro přítomnost exoplanet."

HD188753_2.jpg

Nová exoplaneta patří do skupiny tzv. "horkých Jupiterů", tj. obřích plynných planet, obíhajících v těsné blízkosti mateřské hvězdy. V tomto případě vykoná exoplaneta HD 188753 Ab jeden oběh kolem hvězdy za 3,3 dne. Již zmiňovaná dvojhvězda oběhne kolem hlavní hvězdy za 25,7 roku, přičemž obě složky dvojhvězdy oběhnou navzájem kolem sebe jednou za 156 dnů.

Toto hvězdné "cirkusové trio" je směstnáno do velmi malé oblasti. V naší Sluneční soustavě by se vešlo do prostoru mezi Sluncem a planetou Saturn. Jak se mohla tak těsná čtveřice objektů vytvořit, je otázkou. Astronomové předpokládají, že planeta původně vznikla ve větší vzdálenosti, následně pak migrovala do vnitřních oblastí soustavy. Doposud astronomové objevili exoplanety u 20 dvojhvězd - exoplaneta v systému trojhvězdy je zatím unikátní. Objev byl učiněn na základě zjištěných změn radiálních rychlostí hvězdy z rozboru jejího spektra.

Soustava tří hvězd se nachází ve vzdálenosti 149 světelných roků v souhvězdí Labutě. Hmotnosti hvězd se pohybují od 2/3 do 1 hmotnosti Slunce. Hmotnost exoplanety byla určena na 1,14 hmotnosti planety Jupiter.

Zdroj: www.nasa.gov a planetquest.jpl
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



51. vesmírný týden 2024

51. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 12. do 22. 12. 2024. Měsíc po úplňku je vidět v druhé polovině noci a bude koncem týdne v poslední čtvrti. Na večerní obloze září nejvýrazněji Venuše nad jihozápadem a Jupiter nad východem. Nad jihem je ještě slabší Saturn a později večer vychází Mars. Vidět jsou i slabší planety Uran a Neptun. A protože ráno je nyní jitřenkou Merkur, máme možnost vidět všechny planety. Byly vydány podrobnosti, jak přesně došlo k havárii vrtulníčku Ingenuity na Marsu. SpaceX letos láme rekordy na všech stranách. Před 40 lety započala mise sondy Vega 2, dvojice sond, které zkoumaly Venuši a Halleyovu kometu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2024 obdržel snímek „Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Róbert Barsa.   Listopadové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ vyhrál opět snímek komety Tschuchinshan-ATLAS. Ostatně,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »