Výzkum planety Jupiter bude pokračovat

Jejím úkolem bude podrobný výzkum samotné planety Jupiter, jejího magnetického pole, husté atmosféry a pravděpodobného kamenného jádra. Sonda JUNO by měla navázat na dřívější pozorování úspěšné mise GALILEO a pomoci tak vědcům odpovědět na otázku vzniku obřích planet v naší sluneční soustavě.

"Jsme vzrušeni očekáváním, že máme v příštím desetiletí šanci získat další nové informace o vnějších oblastech sluneční soustavy," říká Ghassem Asrar, zástupce ředitele NASA pro Science Mission Directorate. Jedná se o první sondu k Jupiteru, vybavenou panely slunečních baterií. Vědecké vybavení sondy bude tvořit 7 přístrojů. Jejich úkolem bude především proniknout přes neprůhledné vrcholky oblaků nad planetou, potvrdit případnou existenci hustého kamenného jádra, ale také studovat vnitřní konvekci (proudění) za mimořádně vysokého atmosférického tlaku poměrně hluboko pod viditelným "povrchem" planety. Sonda JUNO bude také měřit množství vody, čpavku a metanu v atmosféře Jupitera.

Na vědeckém vybavení sondy se bude podílet například SwRI (Southwest Research Institute), jenž připravuje dva přístroje. Jedním z nich je JADE (Jovian Auroral Distributions Experiment), jehož úkolem bude například studium rozložení elektronů a iontů v oblastech výskytu polárních září na Jupiteru. Další přístroj s názvem ALICE bude zobrazovat ultrafialovou emisi polárních září. Bude se jednat o podobné fotografie, jaké několikrát pořídil Hubblův kosmický dalekohled, avšak s mnohem vyšším rozlišením. Jedná se o podobný přístroj, jaký je umístěn na evropské sondě Rosetta ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko, a který se rovněž připravuje pro sondu k Plutu s názvem New Horizons Pluto-Kuiper Belt.

Astronomové také předpokládají, že získají více informací o teplotách a proudění větrů v různých hladinách atmosféry Jupitera, a také o dalších charakteristikách mohutné magnetosféry s intenzívní radiací, která může nepříznivě působit na budoucí kosmické sondy. Základní mise bude trvat jeden rok na polární oběžné dráze, která povede mimo oblasti s intenzivní radiací.

Podle požadavků NASA musí sonda odstartovat do konce června 2010 a maximální náklady na její vývoj včetně startu nesmí přesáhnout částku 700 miliónů dolarů.

JUNO je jedním ze sedmi dříve vybraných projektů, které postoupily do dalšího kola. Z nich byly dále upřednostněny dva projekty. Kromě sondy JUNO se jednalo o projekt sondy MOONRISE k Měsíci (viz článek Na Měsíc nebo k Jupiteru?). K realizaci byl nakonec vybrán návrh sondy k Jupiteru.

Dodejme ještě, že kromě již zmiňované sondy GALILEO, obíhající kolem Jupitera v letech 1995 až 2003, prolétly již dříve další kosmické sondy: Pioneer 10 (4. 12. 1973), Pioneer 11 (3. 12. 1974), Voyager 1 (5. 3. 1979), Voyager 2 (9. 7. 1979), Ulysses (8. 2. 1992) a Cassini (30. 12. 2000).

Zdroj: spaceflightnow
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí