Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Největší zrcadlo pro astronomickou družici připraveno

Největší zrcadlo pro astronomickou družici připraveno

Družice Herschel
Družice Herschel
V laboratořích finské observatoře Tuorla Observatory, Piikkiö, bylo ukončeno leštění doposud největšího zrcadla pro astronomickou družici. Ve čtvrtek 14. 4. 2005 byly uskutečněny poslední testy optické plochy zrcadla. Broušení a leštění probíhalo téměř 9 měsíců.

Podle vyjádření vědců je ideálně hladký povrch zrcadla jednou z hlavních podmínek jeho efektivní práce. Zrcadlo o průměru 3,5 m se stane částí dalekohledu evropské astronomické družice Herschel Space Observatory, jejíž start je naplánován na únor 2007. V současné době má největší zrcadlo nejznámější kosmický dalekohled - americký Hubblův kosmický teleskop HST. Jeho zrcadlo má průměr 2,4 m a dalekohled obíhá kolem Země od roku 1990.

Družice Herschel bude navedena na oběžnou dráhu kolem tzv. Lagrangeova libračního bodu L2 soustavy Slunce-Země, který se nachází ve vzdálenosti 1,5 miliónu km od Země, na opačné straně, než je Slunce.

Hlavním cílem družice Herschel bude pozorování velmi vzdálených hvězd a galaxií v raném vesmíru, studium podmínek jejich vzniku, studium interakce hvězd s okolním prostředím, určování chemického složení atmosfér a povrchů komet, planet a jejich měsíců apod. Při výzkumu vesmíru hraje velikost objektivu družice velkou roli: čím větší objektiv (zrcadlo) družice, tím vzdálenější objekty je možno pozorovat.

Ke konečnému vybroušení bylo zrcadlo převezeno v červnu 2004 z francouzského města Toulouse do Finska. Během broušení se hmotnost zrcadla snížila ze 720 kg na 240 kg. Celková hmotnost dalekohledu družice Herschel bude 315 kg. Po vybroušení zrcadla do parabolické plochy (tloušťka byla přitom snížena o 3 mm) činily odchylky povrchu zrcadla od ideální plochy přibližně 170 mikrometrů. Po následném leštění se měly tyto odchylky snížit až na 1,5 mikrometru. Optická vlnoplocha záření by neměla po odrazu od hlavního a sekundárního zrcadla družice vykazovat větší odchylky než 6 mikrometrů od ideálního stavu.

Původní označení této evropské mise bylo FIRST (Far Infra-Red and Sub-Millimeter Space Telescope). Jak vyplývá z názvu, družice bude studovat vesmír v oboru dalekého infračerveného a submilimetrového záření. Hmotnost družice bude 3300 kg. Kromě dalekohledu typu Ritchey-Chretien o průměru 3,5 m budou na palubě družice 3 vědecké přístroje, chlazené heliem na teplotu blízkou absolutní nule (-273 °C). Jedná se o přístroje HIFI (Heterodyne Instrument for the Far Infrared), PACS (Photodetector Array Camera and Spectrometer) a SPIRE (Spectral and Photometric Imaging Receiver).

Družice Planck
Družice Planck

Start družice Herschel se uskuteční pomocí nosné rakety Ariane 5 společně s další evropskou družicí Planck. Jejím hlavním úkolem bude studium rozložení mikrovlnného záření o teplotě 2,725 K (tzv. reliktního záření), pocházejícího z doby, kdy stáří vesmíru činilo pouhých 380 000 roků. Naváže tak na výzkumy, které již dříve prováděly družice COBE (1990) a WMAP (2002 až 2005). Družice Planck bude schopna registrovat odchylky teploty s přesností jedné pětimilióntiny stupně!

Zdroj: spacenews.ru a sci.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



51. vesmírný týden 2024

51. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 12. do 22. 12. 2024. Měsíc po úplňku je vidět v druhé polovině noci a bude koncem týdne v poslední čtvrti. Na večerní obloze září nejvýrazněji Venuše nad jihozápadem a Jupiter nad východem. Nad jihem je ještě slabší Saturn a později večer vychází Mars. Vidět jsou i slabší planety Uran a Neptun. A protože ráno je nyní jitřenkou Merkur, máme možnost vidět všechny planety. Byly vydány podrobnosti, jak přesně došlo k havárii vrtulníčku Ingenuity na Marsu. SpaceX letos láme rekordy na všech stranách. Před 40 lety započala mise sondy Vega 2, dvojice sond, které zkoumaly Venuši a Halleyovu kometu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2024 obdržel snímek „Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Róbert Barsa.   Listopadové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ vyhrál opět snímek komety Tschuchinshan-ATLAS. Ostatně,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »