Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Co se skrývá v centru Mléčné dráhy?

Co se skrývá v centru Mléčné dráhy?

IRS13E-poloha.jpg
Nový objev ohlásil tým francouzských astronomů, jehož vedoucím je Jean-Pierre Maillard z pařížského astrofyzikálního institutu. Podařilo se jim totiž potvrdit existenci již druhé černé díry v centru naší Galaxie!

O přítomnosti jedné (hlavní) supermasívní černé díry v centrální oblasti naší Galaxie uvažovali astronomové již dávno. Nedávno se tento předpoklad podařilo potvrdit a také určit základní charakteristiky tohoto objektu. Hmotnost černé díry byla určena přibližně na 4 milióny hmotností našeho Slunce. Přesto se nejedná o nějaké mimořádné monstrum - v některých jiných galaxiích existují černé díry mnohonásobně hmotnější. Nově objevená (druhá) černá díra v centru naší Galaxie je zase mnohem menší - její hmotnost byla určena všeho všudy na 1 300 až 1 400násobek hmotnosti Slunce.

IRS13E.jpg

Přítomnost druhé černé díry astronomové "tušili" již několik let. Teprve nyní se jim podařilo tento předpoklad dokázat a identifikovat černou díru jako samostatný objekt. Nová černá díra obdržela označení IRS 13E. Nachází se dostatečně daleko od své hmotnější "sestry" a je obklopena skupinou hvězd, která by nemohla vzniknout tak blízko supermasívní černé díry. Všechny hvězdy se po spirále "řítí" směrem ke druhé černé díře, která je časem "spolyká". Rychlost pohybu hvězd je 280 km/s. Celkem bylo v prostoru o úhlovém průměru 0,5 obloukové vteřiny (což ve skutečnosti odpovídá průměru 0,6 světelného roku) zaregistrováno 7 jednotlivých hmotných hvězd, třebaže na připojeném obrázku jsou zřetelně vidět pouze dva z doposud nezaznamenaných zdrojů záření.

Kompaktnost skupiny hvězd IRS 13E a charakter jejich pohybu jednoznačně dokazuje, že máme co do činění se superhustým objektem v centru hvězdokupy, s tzv. kolapsarem. Velikost hvězdokupy umožňuje udělat hrubé odhady poloměru dráhy hvězd a tomu odpovídající první (kruhové) kosmické rychlosti, které byly určeny s přesností ą30 km/s.

Astronomové využili především archivní údaje z adaptivního optického systému Hokupa´a/QUIRC na dalekohledu Gemini, dále data z Hubblova kosmického teleskopu HST, z rentgenové družice Chandra X-Ray Observatory, z kanadsko-francouzsko-havajského dalekohledu CFHT a soustavy radioteleskopů Very Large Array (VLA), aby získali co nejvíce informací v širokém spektru elektromagnetického záření.

Autoři objevu jsou přesvědčeni, že hvězdokupa, o které je zde řeč, se v minulosti nacházela mnohem dál od galaktického středu. Hvězdy se zde mohly "v klidu" zformovat daleko od extrémních gravitačních vlivů hlavní supermasívní černé díry v centru Galaxie. Tato teorie také vysvětluje existenci jiných hmotných hvězd, obíhajících kolem galaktického centra, které byly doslova vyrvány z hvězdokupy působením gravitačního pole centrální černé díry. Připomeňme, že střed naší Galaxie se při pohledu ze Země promítá do souhvězdí Střelce (Sagittarius, Sgr).

Zdroj: spaceref.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



46. vesmírný týden 2024

46. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 11. do 17. 11. 2024. Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je vidět nízko nad jihozápadem výrazná Venuše, Saturn vrcholí nad jihem brzy po setmění a také Jupiter je už docela dobře viditelný později v noci. Pouze Mars má ideální podmínky viditelnosti ráno. Czech Space Week přinesl mimo jiné zajímavé novinky kolem možností letu Aleše Svobody, který aktuálně začal svůj výcvik. K ISS dorazila nákladní loď Dragon v rámci zásobovací mise SpX-31. Před deseti roky přistál Philae na kometě.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ měsíce

Východ měsíce nad Svatým kopečkem Mikulov

Další informace »