Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Ruská kosmická loď Kliper

Ruská kosmická loď Kliper

kliper_obr.jpg
Před časem jsme vás na těchto stránkách informovali o připravovaném nástupci ruské kosmické lodě Sojuz. Doplňujeme ještě některé informace, publikované v poslední době. Předběžné označení tohoto dopravního prostředku je KLIPER. Při návrhu koncepce nové kosmické lodě byly využity veškeré zkušenosti konstrukčních týmů za uplynulých 45 let vývoje kosmické techniky pro pilotované lety. Jedná se o dopravní prostředek mnohonásobného použití, který může sloužit k různým účelům. Může být využíván i v bezpilotní variantě.

Jeho hlavním úkolem bude obsluha pilotovaných komplexů na oběžné dráze kolem Země. Bude sloužit k přepravě posádek na orbitální stanice a na palubu meziplanetární kosmické lodi. Dalším úkolem nového dopravního prostředku bude doprava posádky zpět na Zemi včetně výsledků pozorování a různých experimentů. Počítá se s ním rovněž v roli "záchranného člunu" pro případ nutné evakuace dlouhodobých posádek kosmických stanic.

Ve spojení s kosmickou stanicí může pobývat na oběžné dráze kolem Země minimálně 1 rok. Bez připojení ke kosmické stanici může absolvovat 15denní let za účelem provedení kosmických experimentů a výzkumů v podmínkách beztížného stavu.

Svými rozměry a hmotností značně převyšuje používané kosmické lodě Sojuz v jejich různých modifikacích. Celková délka Kliperu činí 10 m, maximální průměr 3,5 m a startovní hmotnost 14,5 tuny, což je dvakrát více než u Sojuzu. Při startu se může na palubě kosmické lodě nacházet 2 až 6 kosmonautů a až 700 kg nákladu.

Kliper se skládá z mnohonásobně použitelného návratového modulu tvaru vztlakového tělesa, na nějž navazuje upravená "orbitální" sekce z kosmické lodě Sojuz, opatřená spojovacím zařízením pro připojení ke kosmické stanici. Orbitální sekce je zčásti umístěna uvnitř přístrojové sekce. Orbitální a přístrojová sekce jsou určeny pouze na jedno použití, před návratem na Zemi se odhazují a zanikají v zemské atmosféře. Veškeré důležité a drahé vybavení je proto soustředěno v návratové části kosmické lodě. Na povrchu přístrojového úseku jsou umístěny panely slunečních baterií, jeho součástí jsou také palivové nádrže. Raketové motory systému orientace a stabilizace, systémy tepelné regulace apod. jsou součástí orbitálního úseku. V něm jsou také instalována místa pro odpočinek a spánek, systémy zajištění životních podmínek atd.

Kliper-03.jpg
Vnitřní objem hermetizované kabiny bude mnohem prostornější - bude 5krát větší ve srovnání s kosmickou lodí Sojuz. Její tvar a vybavení zajistí mnohem komfortnější podmínky pro posádku jak při pobytu na oběžné dráze, tak i během startu a přistání. Maximální přetížení bude dosahovat 2,5 G. Při návratu z oběžné dráhy může Kliper uskutečnit boční manévr až do hodnoty 500 km (u kosmické lodě Sojuz maximálně 50 km od původní trajektorie letu), což umožní přesnější přistání.

V nosové části návratové kabiny je instalován blok raketových motorů pro spojení se stanicí, nádrže s pohonnými hmotami, systémy pro zajištění přistání na zemském povrchu, padáky pro závěrečnou fázi přistání apod. Návratová kabina je pokryta systémem tepelné ochrany. Použity jsou materiály, vyvinuté pro raketoplán Buran. Šestičlenná posádka sedí v křeslech, vybavených amortizátory. Návratová část kosmické lodě "vydrží" 20 až 25 startů, její životnost je 10 let. Čelní štít, padáky a motory měkkého přistání se vyměňují před každým startem.

Palubní systémy kosmické lodě Kliper využívají ve velké míře zařízení, vyvinutá pro kosmické lodě Sojuz a Progress. Součástí vybavení jsou nové spolehlivé počítače s mnohonásobným zálohováním. V současné době probíhají přípravné práce za účelem obdobné modernizace systémů řízení kosmických lodí Sojuz a Progress.

Předstartovní přípravy před každým následujícím startem budou trvat 5 až 6 měsíců. K mnohonásobně použitelné části kosmické lodě bude nutno vyrobit kompletní přístrojový úsek včetně orbitálního úseku a některé výměnné systémy návratové kabiny. Mnohonásobné použití celé kosmické lodě Kliper dosahuje 80 %, u návratové kabiny je to 95 % všech částí.

Průběh návratového manévru po ukončení letu je obdobný jako u kosmických lodí Sojuz. Po natočení přístrojovým (orbitálním) úsekem po směru letu bude proveden brzdící manévr pomocí raketového motoru. Po navedení kosmické lodě na sestupnou dráhu dojde k odhození již nepotřebného přístrojového úseku. V závěrečné fázi letu bude použit padák a raketové motory pro měkké přistání.

Na vývoji nové kosmické lodě Kliper pracují ruské firmy. Nevylučuje se ani spolupráce se zahraničními firmami, především ze států Evropské kosmické agentury ESA, a to na vývoji některých částí dopravního prostředku. Nová kosmická loď by mohla být hotova za 5 až 6 let - tempo výroby závisí na přísunu finančních prostředků. Předpokládá se výroba 4 letových exemplářů lodě Kliper. Celkové náklady na vývoj se odhadují na 10 miliard rublů (v cenách 2004).

Vzhledem k celkové hmotnosti kolem 14 tun se budou starty uskutečňovat pomocí nové nosné rakety Oněga, na jejímž vývoji se již pracuje. Startovat bude z kosmodromu Pleseck, uvažuje se také o startech z kosmodromu ve Francouzské Guyaně. Pro záchranu posádky v případě havarijní situace v počáteční fázi startu bude Kliper vybaven záchranným systémem SAS na tuhou pohonnou látku. Bude se jednat o upravený systém, používaný při startech kosmických lodí Sojuz TMA.

Startovní hmotnost rakety Oněga (včetně KL Kliper) bude 390 tun. Raketa bude vybavena současnými raketovými motory RD-120, RD-191 (výroba NPO Eněrgomaš) a motory RD-014. Určitých změn dozná i startovací komplex, který se musí přizpůsobit nové raketě. Hmotnost rakety stoupla o 25 % v porovnání s nosnou raketou Sojuz, průměr druhého stupně rakety se zvětšil o 60 cm, ve třetím a urychlovacím stupni se bude používat jako palivo kapalný vodík. Pokud bude vývoj rakety Oněga zařazen do plánů Federální kosmické agentury Ruska, první exemplář by mohl být k dispozici za 3 až 4 roky. Vývoj a výroba prvního exempláře rakety si vyžádá náklady zhruba 4 až 5 miliard rublů.

Raketa Oněga je dosavadním vyvrcholením vývojové řady ruských nosných raket, vycházejících z vojenské rakety R-7. Její další modifikace jsou Sputnik, Molnija, Vostok, Voschod, Sojuz, Sojuz-FG, Sojuz-2 a Oněga.

Související články:Rusko vyvíjí nástupce Sojuzu
Rusko vyvíjí nástupce Sojuzu - II
Rusko vyvíjí nástupce Sojuzu - III
Rusko a mezinárodní spolupráce v pilotovaných letech

Zdroj: Novosti kosmonavtiky 5/2004




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



51. vesmírný týden 2024

51. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 12. do 22. 12. 2024. Měsíc po úplňku je vidět v druhé polovině noci a bude koncem týdne v poslední čtvrti. Na večerní obloze září nejvýrazněji Venuše nad jihozápadem a Jupiter nad východem. Nad jihem je ještě slabší Saturn a později večer vychází Mars. Vidět jsou i slabší planety Uran a Neptun. A protože ráno je nyní jitřenkou Merkur, máme možnost vidět všechny planety. Byly vydány podrobnosti, jak přesně došlo k havárii vrtulníčku Ingenuity na Marsu. SpaceX letos láme rekordy na všech stranách. Před 40 lety započala mise sondy Vega 2, dvojice sond, které zkoumaly Venuši a Halleyovu kometu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2024 obdržel snímek „Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Róbert Barsa.   Listopadové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ vyhrál opět snímek komety Tschuchinshan-ATLAS. Ostatně,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Jupiter 25.12.2024

Newton 200/1000 + barlow 2x + ZWO kamera ASI 178 MC

Další informace »