Vědci zlepšili odhad pozorovatelnosti nové komety C/2023 A3 (Tsuchinshan–ATLAS). Podle jejich propočtů bude nejvíce viditelná ve druhé polovině letošního října. Kometu objevila 22. února 2023 jihoafrická observatoř systému ATLAS. Nezávisle na tom ji 9. ledna 2023 zaregistrovala i data čínské observatoře Tsuchinshan (v překladu Purpurová hora).
Padesátka českých měst, více než dvacet astronomických míst a jeden společný cíl – propagovat vědu a v případě astronomických institucí astronomii především zábavným způsobem. Noc vědců již 27. září na několik večerních hodin pohltí celé Česko interaktivním programem na téma Proměna. Děti, teenageři i dospělí se mohou těšit na to, že vědu zažijí ze všech možných úhlů a častokrát „na vlastní kůži“. Vstup na všechny akce Noci vědců je po celý večer zdarma.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 9. do 29. 9. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Večer je jen velmi nízko u obzoru Venuše, celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Aktivita Slunce se dočasně snížila. Kometa C/2023 A3 zřejmě opravdu chystá velkolepé představení. Sestava Super Heavy Starship pro pátý zkušební let je již sestavena na startovním stolu a už se testuje Starship pro šestý test, přesto se neletí. Sojuz MS-25 přistane s posádkou po rekordně dlouhém pobytu na ISS. Před 380 lety se narodil Ole Christensen Rømer, který poprvé zkusil spočítat rychlost světla na základě pozorování úkazů Jupiterových měsíců.
Ve středu 25. 9. 2024 ve 3:31 UT malá planetka (88554) 2001 QW199 zakryje hvězdu HIP 24455. Specialitou je jasnost stálice v souhvězdí Vozky, která dosahuje 7,5 mag a je tedy viditelná už v nejmenších dalekohledech.
Mezi nejzajímavější projevy sluneční aktivity patří bezpochyby sluneční erupce. Ty jsou často spojovány s ovlivněním technologických prvků na Zemi a v jejím bezprostředním okolí. K tomuto ovlivnění však dochází zejména v případě, kdy je erupce spojena s výronem hmoty do koróny. Ne všechny erupce jsou s těmito výrony spojeny a navíc existuje i třída erupcí, u nichž sice výron odstartuje, ale nedostane se ze sféry vlivu Slunce. O jedné takové nepovedené erupci pojednává studie, na níž se podílel i Marian Karlický ze Slunečního oddělení ASU.
Možná se rozpadne při průletu kolem Slunce. Možná se zcela vymkne optimistickým předpovědím. Možná se vyrovná nejjasnějším kometám viditelným za poslední století. To všechno může být kometa Tsuchinshan–ATLAS.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 9. do 22. 9. 2024. Měsíc je vidět celou noc a bude v úplňku. Večer je jen velmi nízko u obzoru Venuše, celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Ráno končí viditelnost planety Merkur. Aktivita Slunce je vysoká, došlo k velmi silným erupcím a není vyloučena jasnější polární záře. Čeká nás zajímavý zákryt hvězdy planetkou na dráze Jupiteru. Proběhla mise Polaris Dawn, soukromá mise na polární dráhu kolem Země, a navíc s výstupem do volného kosmu a nejvýše v historii. K ISS dorazila kosmická loď Sojuz MS-26 s tříčlennou dlouhodobou posádkou. Před 65 lety byla vypuštěna vědecká družice Vanguard 3.
Ve středu 18. září 2024 v časných ranních hodinách nastane částečné zatmění Měsíce. Bude sice jen malé, ale velmi dobře viditelné. Pro jeho pozorování budeme mít příznivé pozorovací podmínky – Měsíc bude zapadat až v době očima nepozorovatelné polostínové fáze zatmění, úkaz tedy uvidíme prakticky v celém jeho průběhu.
Tiskové prohlášení Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě a České astronomické společnosti č. 311 ze 13. září 2024.
Ve druhé polovině roku 2024 budeme mít možnost pozorovat šest zákrytů hvězd planetkou (17365) Thymbraeus. Jejich sledování má vysokou prioritu. Důvodem je, že planetka patří mezi tzv. Trojany nacházející se v Jupiterově Lagrangiově bodě L5 a jde o velice zajímavý objekt. Podle dosavadních zjištění by se mělo jednat o těleso s hustotou nižší, než je hustota vody. Ze získaných světelných křivek vychází i jeho mimořádně bizarní protáhlý tvar. Dokonce se zdá, že by se mohl právě blížit bodu oddělení složek, tedy rozpadu na dva kusy.
Známe jej všichni. Ráno, zosobněné bohem Slunce Heliem, vyráží se svým spřežením od východu na západ a přináší Zemi blahodárné světlo. Na západě se jeho koně napojí a napasou a Hélios nasedá do člunu, který mu postavil bůh Héfaistos. V?něm se pak oceánem vrací zpět a ráno opět vyráží na svou nebeskou pouť. Tak alespoň praví starořecké legendy.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 9. do 29. 9. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Večer je jen velmi nízko u obzoru Venuše, celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Aktivita Slunce se dočasně snížila. Kometa C/2023 A3 zřejmě opravdu chystá velkolepé představení. Sestava Super Heavy Starship pro pátý zkušební let je již sestavena na startovním stolu a už se testuje Starship pro šestý test, přesto se neletí. Sojuz MS-25 přistane s posádkou po rekordně dlouhém pobytu na ISS. Před 380 lety se narodil Ole Christensen Rømer, který poprvé zkusil spočítat rychlost světla na základě pozorování úkazů Jupiterových měsíců.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2024 obdržel snímek „Slunce“, jehož autorem je Jakub Lieder. Známe jej všichni. Ráno, zosobněné bohem Slunce Heliem, vyráží se svým spřežením od východu na západ a přináší Zemi blahodárné světlo. Na západě se jeho koně napojí a napasou a
Sharpless 101 (Sh 2-101) je emisná hmlovina v oblasti H II, ktorá sa nachádza v súhvezdí Labuť. Niekedy sa nazýva aj Tulipánová hmlovina, pretože pri fotografickom zobrazení sa zdá, že pripomína obrys tulipánu. Katalógoval ju astronóm Stewart Sharpless vo svojom katalógu hmlovín z roku 1959. Nachádza sa vo vzdialenosti približne 6 000 svetelných rokov (5,7 × 1016 km; 3,5 × 1016 míľ) od Zeme. Sh 2-101, aspoň v oblasti pozorovanej zo Zeme, sa nachádza v tesnej blízkosti mikrokvazaru Cygnus X-1, miesta jednej z prvých predpokladaných čiernych dier. Cygnus X-1 sa nachádza asi 15′ západne od Sh 2-101. Sprievodca hviezdy Cygnus X-1 je superobor spektrálnej triedy O9.7 Iab s hmotnosťou 21 hmotností Slnka a 20-násobkom polomeru Slnka. Perióda dvojhviezdy je 5,8 dňa a dvojicu od seba delí 0,2 astronomickej jednotky. Čierna diera má hmotnosť 15 hmotností Slnka a Schwarzschildov polomer 45 km. Rázová vlna (Bowhock) je vytváraný prúdom energetických častíc z čiernej diery pri ich interakcii s medzihviezdnym prostredím. Vidno ho ako slabý oblúk na pravom okraji mojej fotografie. Prepracovaná verzia s pridanými snímkami. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, Baader Mark III komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, IDAS NB3 filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 175x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 118x600 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 83x600 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez IDAS NB3, master bias, 420 flats, master darks, master darkflats 9.7. až 21.9.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
