Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kometa C/2014 Q2 (Lovejoy) rychle zjasnila na viditelnost okem
Marek Biely Vytisknout článek

Kometa C/2014 Q2 (Lovejoy) rychle zjasnila na viditelnost okem

Kometa Q2 Lovejoy 14. 12. 2014 Autor: Damian Peach
Kometa Q2 Lovejoy 14. 12. 2014
Autor: Damian Peach
Kometa Q2 Lovejoy se ukázala být díky své dráze nadějnou kometou pro pozorovatele na severní polokouli, protože se v prosinci měla z jižní oblohy přesunout na tu naši severní. V původních odhadech se jen očekávala další nadějná kometa objevená známým lovcem jasnějších komet Terrym Lovejoyem z Austrálie. Na podzim se ukázalo, že kometa je až o tři magnitudy jasnější, než se původně očekávalo. To začalo vést k myšlenkám, zda nakonec nebude kometa viditelná i pouhým okem. Těm učinila přítrž sama kometa, když mezi 12. a 14. prosincem nečekaně rychle zjasnila a začala být bez obtíží viditelná pouhým okem.

Kometa C/2014 Q2 (Lovejoy) byla objevena australským amatérským astronomem Terrym Lovejoyem 17. srpna letošního roku. V tu dobu měla jasnost 14,8 mag, byla tedy na hranici vizuální viditelnosti. Když byl tento kometární objev oznámen, byla s ním uveřejněna dráha, která poukazovala na to, že kometa prolétne perihelem zhruba v polovině února 2015, a to ve vzdálenosti necelých 1,8 AU od Slunce. V době maximální jasnosti měla být viditelná i ze severní polokoule, avšak neměla být jasnější než 11 mag, což její pozorování menšími teleskopy moc nefavorizovalo. O několik dnů později se ale změnila dráha komety k lepšímu – kometa je už nyní jasnější a navíc nás možná překvapí ještě jedním pozitivem.

Tím je viditelnost pouhým okem. Ještě před měsícem nebylo jisté, jestli jí kometa dosáhne, ale minimálně trend vývoje jasnosti tomu nasvědčoval. Pozoruhodným vývojem ale prošla jasnost komety mezi 12. a 14. prosincem. 12. 12. někteří pozorovatelé hlásili jasnost kolem 6,7 mag a velmi obtížnou viditelnost okem na hranici viditelnosti pod velmi tmavou oblohou. O den později už hlásili, že kometa je bez obtíží viditelná bočním viděním a 14. 12. už hlásili, že je snadno viditelná pouhým okem a v odhadu jasnosti se nejvíce shodovali na hodnotě 5,7 mag. Při takové jasnosti už je kometa na venkovské obloze opravdu viditlená slabě i pouhým okem.

Kometa Q2 Lovejoy 17. 10. 2014 Autor: Rolando Ligustri
Kometa Q2 Lovejoy 17. 10. 2014
Autor: Rolando Ligustri
Ale vezměme si to pěkně popořadě. Od oficiálního oznámení objevu komety C/2014 Q2 (Lovejoy) trvalo jen několik dnů, než se poměrně rázně změnila dráha komety. Nově měla kometa proletět perihelem už 30. ledna 2015, její vzdálenost od Slunce měla v tu dobu činit asi 1,29 AU. Od té doby už přicházely pouze drobné korekce dráhy, datum i vzdálenost perihelu zůstaly přibližně stejné. Bylo tedy možné spočítat, že kometa dosáhne v maximu jasnosti nějakých 8 až 9 mag, tedy možná až o 3 mag více, než bylo předpokládáno s prvotní dráhou. Kometa C/2014 Q2 (Lovejoy) je ale spíše starší kometou (podle posledních kalkulací s periodou 13 395 let), která už u Slunce určitě několikrát byla. Takové komety jsou známy tím, že pořádně zjasňují až tehdy, když jsou blíže Slunci. Proto většinou, na rozdíl od nových komet z Oortova oblaku, působí při průletu vnitřními částmi sluneční soustavy příjemné překvapení. A kometa C/2014 Q2 (Lovejoy) se chová přesně tak, jak by se dalo očekávat u většiny komet podobného typu.

Zjasňování komety je opravdu rapidní. Krátce po objevu na konci léta měla jasnost blízkou 15 mag a v polovině listopadu už z ní byl objekt o jasnosti 9 mag. A nyní už dosáhla nejméně 6 mag a navíc možná náhle zjasnila během dvou dnů až o 1 mag! Už v tuto dobu je tedy jasné, že kometa překonala všechny odhady maxima jasnosti s novou dráhou. Ještě v listopadu to vypadalo, že by kometa v onom maximu jasnosti mohla dosáhnout nějakých 7 mag, na začátku prosince už se odhadovalo maximum kolem 5 mag. Podstatné je ale to, že tyto světelné křivky momentálně k rychlosti zjasňování vůbec nesedí. Kometa si naštěstí pro nás pozorovatele dělá, co chce. Samozřejmě nikdo teď přesně neví, co se s kometou děje a bude dít dál. Další zjasňování může náhle zpomalit. I když se další vývoj nedá přesně určit, kometa bude nepochybně zajímavým zpestřením oblohy přelomu roku.

Kometa Q2 Lovejoy 14. 12. 2014 Autor: Adriano Valvasori
Kometa Q2 Lovejoy 14. 12. 2014
Autor: Adriano Valvasori
A jak to vypadá s viditelností komety ze střední Evropy? Těleso je zatím pořád objektem jižní oblohy, jeho deklinace však už začíná pomalu stoupat. Čeká nás už jen asi týden, kdy kometa z naší zeměpisné polohy nebude pozorovatelná. Poprvé bychom ji teoreticky mohli spatřit někdy okolo Štědrého dne, což je krásný vánoční dárek pozorovatelům komet. Vlasatice se pak bude velmi rychle pohybovat na sever, 7. ledna 2015 bude nejblíže Zemi, to bude od nás vzdálena zhruba 0,47 AU. Jen o dva dny později překročí nebeský rovník a stane se oficiálně objektem severní oblohy. V polovině ledna by měla dosáhnout maximální jasnosti a 30. ledna prolétne perihelem ve vzdálenosti 1,29 AU od Slunce. Její deklinace pak bude nadále stoupat a ve druhé polovině února se už stane cirkumpolárním, tedy nikdy nezapadajícím, objektem. Pozorovací podmínky pak budou i nadále jen a jen lepší, a to až do konce května, kdy kometa z naší perspektivy těsně mine Polárku. Obtočnovým objektem zůstane až do srpna, pak se její pozorovací podmínky začnou rapidně zhoršovat, ale to už je jiný příběh, kometa v tu dobu již nebude pozorovatelná vizuálně. Tento souhrn tedy znamená, že jakmile se kometa na naší obloze ukáže, bude pozorovatelná v excelentních pozorovacích podmínkách, a to až do té doby, než definitivně zeslábne z vizuálního dosahu. Držme proto kometě pěsti, o dalších jasných kometách roku 2015 zatím nevíme.

Článek byl převzat z kommet.cz a následně aktualizován podle současného vývoje.




O autorovi

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Studuje obor Anglický jazyk se zaměřením na vzdělávání na Masarykově univerzitě. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz, kommet.cz a astrotech.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: C/2014 Q2 (Lovejoy)


51. vesmírný týden 2024

51. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 12. do 22. 12. 2024. Měsíc po úplňku je vidět v druhé polovině noci a bude koncem týdne v poslední čtvrti. Na večerní obloze září nejvýrazněji Venuše nad jihozápadem a Jupiter nad východem. Nad jihem je ještě slabší Saturn a později večer vychází Mars. Vidět jsou i slabší planety Uran a Neptun. A protože ráno je nyní jitřenkou Merkur, máme možnost vidět všechny planety. Byly vydány podrobnosti, jak přesně došlo k havárii vrtulníčku Ingenuity na Marsu. SpaceX letos láme rekordy na všech stranách. Před 40 lety započala mise sondy Vega 2, dvojice sond, které zkoumaly Venuši a Halleyovu kometu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2024 obdržel snímek „Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Róbert Barsa.   Listopadové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ vyhrál opět snímek komety Tschuchinshan-ATLAS. Ostatně,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »