46. vesmírný týden 2013
Přehled událostí na obloze od 11. 11. do 17. 11.
Měsíc je mezi čtvrtí a úplňkem. Večer je vidět Venuše, v druhé polovině noci Jupiter a Mars. Slunce pokračuje ve zvýšené aktivitě. Ráno je stále vidět několik jasnějších komet. Kosmická stanice měla dočasně 9 kosmonautů, tři se vrátí na Zemi v Sojuzu TMA-09M už v pondělí.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 13. listopadu v 19:00 SEČ.
Obloha:
Měsíc dorůstá k úplňku, ten nastane v neděli 17. listopadu.Planety:
Venuše (−4,5 mag) je za jasného počasí dobře viditelnou večernicí nízko nad jihozápadem.
Jupiter (−2,5 mag), který se nachází v Blížencích, vychází už po 21. hodině. Nejlepší viditelnost ještě vychází
na druhou polovinu noci. Mars (+1,4 mag) je nejlepší ráno nad jihovýchodem pod souhvězdím Lva.
Na ranní obloze pomalu vylézá planeta Merkur.
V tabulce jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy jupiterových měsíčků:
Přechody GRS | Úkazy měsíců | |||
---|---|---|---|---|
11.11. | 22:15 | 13.11. | Io přechod stínu 2:59–5:13
Io přechod měsíc 4:06–6:20 Europa přechod stínu od 5:06 |
|
13.11. | 4:00 | 14.11. | Io přechod stínu 21:28–23:42
Io přechod měsíc 22:33–(0:47) |
|
13.11. | 23:50 | 15.11. | Callisto přechod měsíc 3:07–6:33
Ganymed přechod stínu 4:21–7:25 |
|
15.11. | 5:40 | |||
16.11. | 1:30 | |||
Časy jsou v SEČ. |
Slunce pokračuje ve zvýšené aktivitě. Na Zemi přivrácené polokouli jsme měli možnost po celý týden pozorovat aktivní oblast s menšími skvrnami, která byla zvláštní tím, že produkovala poměrně silné, ale krátce trvající erupce. Skvrny v této oblasti dobře zachytil také Antonín Hušek. Několik erupcí bylo kategorie X1, ale mnoho plasmy to k Zemi nevyslalo, takže silnější polární záře viditelné i v našich šířkách nenastaly. Uvidíme, zda se v tomto týdnu vrátí aktivní oblasti, které jsou nyní na odvrácené polokouli, a zda ještě bude na co koukat. Aktivitu Slunce můžete sledovat na webu Solarham.net nebo Spaceweather.com. Vývoj skvrn můžete sledovat také na aktuálním snímku SDO.
Ranní obloha nabízí několik zajímavých komet. Nejblíže k Zemi a také nejlépe viditelná je kometa
C/2013 R1 (Lovejoy), která prolétala souhvězdím
Raka a míří nad hlavu Lva. Je tedy dobře viditelná i před půlnocí, než začne vadit Měsíc, nebo nejlépe nad ránem. K jejímu spatření
bohatě stačí triedr, je velká a má slabší ohon. Na fotografiích má výraznou zelenou komu a ohon dlouhý až 4 stupně.
Nejvíce očekávaná je v těchto dnech kometa
C/2012 S1 (ISON),
která se již noří do vnitřních oblastí sluneční soustavy. To se projevuje na její aktivitě tím, že vytváří jasnější hlavu a také
dva ohony. Standardní prachový aktuálně doplnil také ohon iontový. Oba jsou dlouhé asi dva stupně. Jasnost komety však není taková,
aby ji šlo snadno pozorovat. Nad ránem by do 15. listopadu neměl vadit Měsíc, potom za dobrých podmínek by měla být krásně viditelná
triedrem. Nyní se pohybuje souhvězdím Panny. Letí pod relativně jasnou hvězdou Porrima a blížit se bude jasné hvězdě Spica.
Z dalších komet nezapomínejme na krátkoperiodickou
2P/Encke,
která je nyní jen velmi nízko nad obzorem před svítáním v souhvězdí Panny. Ovšem tato kometa je nyní už hodně blízko Slunci, což
dalo za příčinu vzniku dlouhého a nyní již celkem jasného iontového ohonu. O víkendu bude kometa zdánlivě na obloze poblíž planety
Merkur.
Meteory: tento týden pokračuje vyšší aktivita částic Enckeovy komety, severních a jižních Taurid. Očekáváme jich dohromady asi 5 za hodinu. Tauridy dokáží překvapit také výskytem jasných bolidů. Jeden pěkný meteor se podařilo zachytit Vilému Heblíkovi.
Kosmonautika:
- Curiosity zažila poprvé od svého přistání na Marsu nečekaný
restart počítače.
Nyní se zjišťuje, co přesně bylo jeho příčinou.
- Z vesmírné stanice ISS by se měla v pondělí 11. listopadu vrátit kosmická loď
Sojuz TMA-09M.
Na její palubě přistane tříčlenná posádka ve složení Jurčichin (Rus), Nybergová (USA) a Parmitano (Ita).
Výročí:
- 13. listopadu 1978 (35 let) odstartovala vědecká observatoř vysokých energií NASA nazvaná
HEAO-2 (Albert Einstein). Byla to observatoř
určená k snímání rentgenových paprsků. Mohla tedy studovat zbytky supernov, našla také množství rentgenových zdrojů v galaxii v
Andromedě a v Magallenových mračnech, zjišťovala chování plynu kupách galaxií a detekovala rentgenové jety z galaxií jako je M 87.
- 15. listopadu 1738 (275 let) se narodil v Německu hudebník a později britský královský astronom
William Herschel. Jeho rodina se původně
jmenovala Jelínkova a pocházela z jižní Moravy. William i jeho sourozenci byli slavní v hudbě nebo astronomii. Jeho zásluhy jsou
velmi rozsáhlé, proto doporučuji přečíst výše zmíněný odkaz z Techmanie, nebo také informace západočeské encyklopedie
Astronomia. Za vše zmíníme
alespoň Herschelův objev planety Uran v roce 1781.
- 15. listopadu 1988 (25 let) odstartoval ke svému jedinému letu sovětský
raketoplán Buran. Start tehdy
zajišťovala vysoce výkonná raketa Eněrgija. Raketoplán dosáhl oběžné dráhy a po dvou obletech se v automatickém režimu vrátil
na Zemi. Přistání zajistilo mikrovlnné navádění na dráhu kosmodromu Bajkonur. Později došlo v Sovětském svazu ke změnám a další
lety byly zrušeny. Jeden ze zkušebních modelů neschopný letu do vesmíru se od jara 2008 nachází v Technickém muzeu ve Špýru.
- 17. listopadu 1998 (15 let) nastalo nečekané maximum meteorického roje Leonid, které vstoupilo do paměti jako
noc bolidů. Šťastlivci, zvláště na Moravě, zažili opravdu
úchvatné divadlo, kdy za hodinu padalo přes 300 meteorů a z toho tak třetina byly velmi jasné meteory.
Výhled na příští týden:
- Jasné komety ISON a Lovejoy ruší Měsíc
- Merkur na ranní obloze
- Výročí: Alan Shepard
Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.