35. vesmírný týden 2013
Přehled událostí na obloze od 26. 8. do 1. 9.
Měsíc je kolem poslední čtvrti. Večer lze vidět Venuši, končí viditelnost Saturnu. Ráno stoupá vysoko Jupiter a vidět je i Mars. Neptun je v opozici se Sluncem. ISS může zpestřit den přeletem přes sluneční kotouč či Venuši.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 29. srpna ve 21:00 SELČ.
Obloha:
Měsíc je ve středu 28. srpna v poslední čtvrti. O víkendu se přiblíží na ranní obloze planetě Jupiter.Planety:
Venuše (-4 mag) zůstává večer jedinou dobře viditelnou planetou. Hned po západu Slunce bývá nepřehlédnutelným světlým
bodem nízko nad západním obzorem. Opravdu obtížné se stává pozorování Saturnu (0,7 mag), který je sice výše, ale je slabší
a také brzy klesá k jihozápadnímu obzoru.
Ráno je vysoko nad východem v Blížencích planeta Jupiter (-2 mag), o něco níže v Rakovi také výrazně slabší Mars
(+1,6 mag). Pokud chcete sledovat přechod Velké červené skvrny středem kotoučku Jupiteru, máte nejlepší příležitost v sobotu
31. 8., kdy to vychází zhruba na čas 3:50 SELČ.
V úterý 27. srpna bude v opozici se Sluncem Neptun. S jasností 7,8 mag je k vyhledání triedrem, ale vhodnější bude si jej více zvětšit přes dalekohled, jinak vypadá jen jako hvězdička. Hledat jej můžeme od hvězdy sigma Aqr, která je vidět okem (4,8 mag) - od ní je Neptun 1,5° doprava. Obklopen je třemi podobně jasnými hvězdami, přičemž Neptun je jakoby v těžišti jejich trojúhelníku a nejjasnější je vrchní hvězda (7 mag). Po zvětšení bychom měli vidět mrňavý namodralý kotouček a větším dalekohledem i měsíc Triton (13,5 mag).
Slunce bylo ještě minulý týden pokryto řadou skvrn a také aktivita na přivrácené a především odvrácené polokouli byla zvýšená. O víkendu aktivita opět klesla a musíme tedy počkat, zda se k nám nenatočí nějaké nové zajímavé oblasti se skvrnami a zvýšenou aktivitou. Vývoj skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.
Přelety ISS večer skončily. Nyní nastává období, kdy se může stanice při přeletu na denní obloze trefit na Sluneční disk, nebo přeletět přímo přes kotouček Venuše. Předpověď přeletu vysvětluje náš starší článek.
Kosmonautika:
- Curiosity jede
nadále směrem k úpatí velkého kopce. Nasadila takové tempo, že by mohla celou asi 7 km dlouhou cestu urazit asi za 250 solů,
což vychází asi do konce dubna příštího roku. Aktuálně 22. a 24. srpna byl stanoven nový rekord ve vzdálenosti ujeté za jeden den,
konkrétně 110 a 116 metrů. Další den byl poprvé proveden test jízdy s autonavigací na záložním počítači B. Od 200. solu, kdy bylo
přepnuto na počítač B, používá Curiosity také navigační kamery k němu připojené a proto musela proběhnout kalibrace pro autonavigaci.
Také jízdy byly zatím kratší, protože dohled v terénu delší neumožňoval. Jen tak mimochodem, viděli jste někdy, jak vypadá
zatmění
Phobosem přímo na Marsu?
- Další kosmická vycházka v podání Rusů proběhla na ISS. Opět šlo o přípravy pro budoucí připojení ruského modulu Nauka (snad v polovině roku 2014) a dočasnou deinstalaci zkušebního laserového komunikačního zařízení.
- Sonda DAWN, která navštívila asteroid Vesta, je nyní
na cestě k Ceres, ovšem stále se nachází jen nedaleko Vesty, neboť její iontový pohon ji postrkuje pomalu, i když jistě dál. Ovšem
má smysl se ke snímkům sondy vrátit.
Velice pěkné snímky
byly představeny nedávno na serveru The Planetary Society. Snímky připravil Björn Jónsson, který patří k nejlepším ve zpracování
obrazů kosmických sond. Snímek v pravých barvách i ve zvýrazněných barvách vřele doporučuji, ovšem kdo má i barevné 3D brýle, měl
by si prokliknout velkou verzi celé planetky. Plastičnost povrchu vystoupí úžasným způsobem.
- Indie odložila start rakety GSLV.
Tento silný nosič, který se Indové snaží navrátit k provozu po předchozích problémech, má nyní nahrazen problémový motor vrchního
stupně. Při posledním odpočítávání se ovšem objevil únik v druhém stupni rakety, takže raketa byla odvezena zpět do montážní budovy
k opravě.
- Družice WISE,
určená původně pro průzkum celé oblohy v infračerveném oboru, byla po skončení úkolu v roce 2011 hibernována. Nyní NASA rozhodla
o jejím probuzení a dalším využití k hledání asteroidů a dalších potenciálně nebezpečných těles ve vnitřních částech Sluneční
soustavy. Nová mise nazvaná NEOWISE využije dvou přístrojů, které nevyžadují chlazení vodíkem. NASA uvádí, že WISE během mise v
letech 2010 a 2011 objevila 34 tisíc asteroidů mezi Marsem a Jupiterem, 135 blízkozemních planetek a 21 komet. Během následujících
tří let se očekává objev dalších 150 blízkozemních objektů a studie o velikosti, odrazivosti a teplotních vlastnostech dalších
více než 2000 asteroidů. Předpokladem je, že některý z cílů WISE bude také určen k návštěvě automatickou sondou s odběrem vzorků
zpět k Zemi, nebo dokonce mise astronautů.
Výročí:
- 26. srpna 1978 (35 let) odstartoval v lodi Sojuz 31 první kosmonaut NDR
Sigmund Jähn. Společně se sovětským kosmonautem
Valerijem Bykovským navštívil orbitální stanici Saljut 6. Byla to tedy podobná návštěva, jakou uskutečnil před ním náš Vladimír
Remek. Na Zemi se vrátil 3. září v Sojuzu 29.
- 29. srpna 1988 (25 let) odstartoval v lodi Sojuz TM-6 první afghánský kosmonaut
Abdul Ahad Mómand. Letěl na stanici MIR společně
se sovětskými kosmonauty Ljachovem a Poljakovem. 7. září přistál v lodi Sojuz TM-5. Po pádu sovětského režimu se přestěhoval do
Německa, kde žije dodnes.
- 30. srpna 1983 (30 let) odstartoval k letu
STS-8 raketoplán Challenger. Hlavním úkolem bylo vypuštění
indického satelitu Insat-1B. Družice byla sice později usazena na geostacionární dráhu, ale jeden solární panel se špatně
vyklopil, což se podařilo napravit až za dva měsíce. Dalším úkolem mise raketoplánu byl test komunikace se Zemí pomocí družice
TDRS-1, což se ovšem nedařilo a pokus vyšel až třetí den v kosmu. Ačkoli mise proběhla bez problému, po vylovení jednoho z
postranních motorů na tuhá paliva bylo zjištěno, že jedna tryska málem prohořela a proto start raketoplánu Columbia byl odložen
z původně říjnového termínu na neurčito (start po výměně trysky SRB nakonec o měsíc později, než bylo v plánu).
- 31. srpna 1913 (100 let) se narodil britský radioastronom
sir Alfred Charles Bernard Lovell, zakladatel známé observatoře
Jodrell Bank. V letech 1951-1981 byl jejím
ředitelem. V Jodrell Banku byl roku 1957 jako první na světě uveden do provozu velký plně směrovatelný teleskop Mark I o průměru
76,2 metrů, který dnes nese Lovellovo jméno.
Výhled na příští týden:
- Víkendové setkání Venuše s Měsícem
- Návrat HTV-4 (odpad z ISS)
- Výročí: Valentin Gluško
- Výročí: Feng Yun-1A
Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.