Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Jasná kometa PanSTARRS bude vidět za soumraku

Jasná kometa PanSTARRS bude vidět za soumraku

Kometa PanSTARRS a její ohon 7. března 2013. Autor: Ray Pickard.
Kometa PanSTARRS a její ohon 7. března 2013.
Autor: Ray Pickard.
Od poloviny března budeme moci nízko nad západním obzorem pozorovat jasnou kometu C/2011 L4 PanSTARRS. Kometa je již dlouho očekávaným objektem a velmi bedlivě sledovaná z jižní oblohy. Na severní oblohu se dostane krátce po průchodu přísluním, ke kterému dojde 10. března 2013. Pro pohled na jasnou kometu bude zapotřebí najít si pozorovací stanoviště s odkrytým západním až severozápadním obzorem. Kometa bude v druhé dekádě března jasná jako hvězdy ve „Velkém voze“ a očima by mohla být pozorovatelná ještě do počátku dubna. Nejlepší pohled na její ohon ovšem nabídne malý dalekohled, například myslivecký triedr.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 184 z 8. 3. 2013

Kometa PanSTARRS byla objevena 6. června 2011 na Havajském ostrově Maui v národním parku Haleakala dalekohledem Pan-STARRS 1. Tento teleskop o průměru 1,8 m je jedním ze čtyř stejných přístrojů, které jsou součástí rozestavěného automatizovaného systému pro vyhledávání různých objektů Sluneční soustavy, zejména pak blízkozemních planetek. Kometa byla systémem objevena jako velmi slabý objekt, ale jakmile byla určena z několika následujících pozorování její dráha, se ukázalo, že by mohla být v letošním roce opravdu jasným objektem.

Kometa PanSTARRS 5. března 2013 v Austrálii. Autor: John Sarkissian.
Kometa PanSTARRS 5. března 2013 v Austrálii.
Autor: John Sarkissian.
Z následujících pozorování astronomové spočetli, že kometa se ocitne nejblíže ke Slunci 10. března 2013 v našich ranních hodinách ve vzdálenosti asi 0,3 astronomické jednotky (přibližně vzdálenost Merkuru od Slunce).  Od Země se  bude již vzdalovat – nejblíže kolem ní proletěla 5. března 2013 ve vzdálenosti 1,1 astronomické jednotky. Díky rozložení její dráhy vůči rovině Sluneční soustavy byla kometa před tímto momentem pozorovatelná pouze z jižní polokoule. Přibližně od 12. března se přesune na severní, zejména večerní oblohu a bude pozorovatelná další měsíce, dokud nezeslábne pod dosah dalekohledů. Od jejího přesunu na severní oblohu 12. března přibližně do počátku dubna bychom ji měli vidět za dobrých podmínek pouhýma očima.

Vývoj komety v posledních měsících byl poměrně dramatický. Kometa byla od svého objevu nejprve považována za potenciálně mimořádně jasnou vlasatici tohoto roku, jejíž jasnost by krátce měla přesáhnout zápornou magnitudu a zařadit ji tak mezi historicky známé vlasatice jako například Hale-Bopp z roku 1997. Ke konci roku 2012 ovšem její zjasňování zpomalilo, což astronomové částečně očekávali. Jádro komety je totiž u Slunce poprvé a produkce plynů na jeho povrchu je intenzivní už ve velké vzdálenosti od Slunce. Při vyčerpání tohoto materiálu se produkce dalších plynů značně pozastavila a předpovědi maximální jasnosti komety spadly ke 4. magnitudě. Za těchto předpokladů by kometa byla na naší březnové obloze očima takřka nepozorovatelná. Na počátku února ovšem český tým astronomů ukázal ze svých pozorování robotickým dalekohledem FRAM v argentinské pampě, že kometa opět zjasňuje rychleji. Ze snímků bylo jasné, že jádro komety produkuje značně více prachových částic a ty tvoří krásný vějířový ohon, na němž se rozptyluje sluneční záření. V tuto chvíli je již jasné, že kometa bude zejména v malých dalekohledech oplývat výrazným ohonem.

Viditelnost komety od 12. do 24. března 2013. Autor: NASA, úprava: Petr Horálek.
Viditelnost komety od 12. do 24. března 2013.
Autor: NASA, úprava: Petr Horálek.
Viditelnost komety na severní obloze začíná přibližně 12. března 2013 za soumraku a nejvýraznější bude kometa přibližně do 20. března 2013. Po průletu přísluním 10. března se totiž kometa začne přesouvat na severní oblohu nízko nad západním obzorem. V několika dnech poté se bude její jasnost pohybovat okolo 2,5 magnitudy, tedy jako u hvězd ve „Velkém voze“. Kometu ovšem najdeme jen v průběhu několika desítek minut mezi 18:30 a 19:00, kdy bude západní obzor ještě světlý soumrakem. V úterý 12. března bude kometa pozorovatelná půl hodiny po západu Slunce (tedy asi v 18:30 SEČ) přibližně 7° nad západním obzorem. Napravo dole od komety pak za skutečně dobrých podmínek nalezneme i Měsíc ve fázi velmi úzkého srpku. O den později se kometa ocitne ve stejný čas již 9° nad obzorem a Měsíc bude vysoko nad ní. Právě v tento den by mohla nastat mimořádně fotogenická situace pro fotografování ohonu komety mířícího směrem k mladému Měsíci. Podmínky se v dalších dnech budou zlepšovat jen mírně – kometa sice každým dnem bude výš nad západním a později severozápadním obzorem, bude pozorovatelná déle (20. března zapadá až po 20. hodině), bude však slábnout a zároveň k pozorování bude rušit svit Měsíce. Ten bude 27. března v úplňku.

Nebeské deja vu – přesně po 11 letech bude další kometa 4. dubna míjet očima viditelnou galaxii v Andromedě. Autor: Petr Horálek.
Nebeské deja vu – přesně po 11 letech bude další kometa 4. dubna míjet očima viditelnou galaxii v Andromedě. Autor: Petr Horálek.
V průběhu března se bude kometa sunout ze souhvězdí Ryb do Pegase, na konci měsíce se přesune do souhvězdí Andromedy. Toto souhvězdí je už částečně cirkumpolární, takže kometu budeme moci od počátku dubna pozorovat celou noc. Tato situace potrvá až do září tohoto roku, ovšem to již bude kometa pozorovatelná jen většími dalekohledy. V noci ze 4. na 5. dubna, kdy se kometa ještě bude pohybovat na hranici viditelnosti pouhýma očima, se nabídne zajímavé nebeské přiblížení komety ke galaxii M31 v Andromedě. Galaxie je známa tím, že je na obloze nejvzdálenějším objektem vesmíru, který  lze  ještě  spatřit  pouhýma očima (leží ve vzdálenosti asi 2 milionů světelných let od Země). Celá situace je o to zajímavější, že v ten den uplyne přesně 11 let od doby, kdy se jiná kometa, 153P Ikeya-Zhang, promítla u stejného objektu oblohy.

K pozorování komety si vyhledejte místo s velmi dobrým výhledem nad západní a severozápadní obzor. Shodou okolností je viditelnost komety situovaná do období jarní rovnodennosti, takže přesně na západě zapadá také Slunce. Na pozorovací stanoviště se přesuňte již v době západu Slunce a asi 20 minut po něm začněte v těch místech vyhlížet malým dalekohledem – například mysliveckým binokulárem – ve výšce asi 1/9 mezi obzorem a nadhlavníkem. Asi půl hodiny po západu Slunce by se již kometa měla bez větších problémů dát najít. V binokuláru se s přibývající tmou zvýrazní i její bělavý prachový ohon.

Kometu se  rozhodně  pokuste  i  vyfotografovat.  Stačí  k  tomu  fotoaparát  ustavený  na  stativu a možnost delší expozice. Ideální je mít po ruce digitální zrcadlovku, na níž lze nastavit i citlivost (ISO) a délku expozice až 30 s. Pro snímání komety bez pointace – tedy bez poháněné montáže – doporučujeme volit kratší expozice (okolo 3-8 sekund v závislosti na objektivu) a mít nastavené vyšší ISO (800-1600). Kometa bude za barev soumraku velmi fotogenická, zvláště pak za přítomnosti měsíčního srpku. Snímky komety může kdokoliv zaslat na server České astronomické společnosti přes formulář /fotogalerie/formular/komety, kde bude vznikat rozsáhlá fotogalerie.

Kometu se rovněž můžete pokusit pozorovat odbornějším způsobem – zapojit se do celonárodní kampaně Czech Comet Watch. Tu pořádá Společnost pro MeziPlanetární Hmotu (SMPH), sekce České astronomické společnosti, ve spolupráci s několika hvězdárnami ČR. Cílem kampaně je pozorování vývoje jasu komety, ohonu komety i fyzikálních procesů odhalitelných například ze správně komponovaných fotografií. Další informace naleznete na stránkách SMPH www.kommet.cz.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Podrobnější informace na Astro.cz
[2] Informace o kometě na kommet.cz
[3] Informace o kometě na webu HaP Brno
[4] Fotografie komety z jižní oblohy
[5] Aktualizované informace a mapka na Sky and Telescope

Tiskové prohlášení ke stažení:
[1] Formát PDF
[2] Formát DOC

Petr Horálek
Hvězdárna v Úpici
horalek@astro.cz
GSM: 603 477 646




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Tiskové prohlášení, Kometa PanSTARRS


51. vesmírný týden 2024

51. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 12. do 22. 12. 2024. Měsíc po úplňku je vidět v druhé polovině noci a bude koncem týdne v poslední čtvrti. Na večerní obloze září nejvýrazněji Venuše nad jihozápadem a Jupiter nad východem. Nad jihem je ještě slabší Saturn a později večer vychází Mars. Vidět jsou i slabší planety Uran a Neptun. A protože ráno je nyní jitřenkou Merkur, máme možnost vidět všechny planety. Byly vydány podrobnosti, jak přesně došlo k havárii vrtulníčku Ingenuity na Marsu. SpaceX letos láme rekordy na všech stranách. Před 40 lety započala mise sondy Vega 2, dvojice sond, které zkoumaly Venuši a Halleyovu kometu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2024 obdržel snímek „Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Róbert Barsa.   Listopadové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ vyhrál opět snímek komety Tschuchinshan-ATLAS. Ostatně,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Slunce

Další informace »