GaNOpět vám přinášíme přehled několika drobných aktualit na poli světelného znečištění. Tou nejpodstatnější je zahájení nového ročníku celosvětového projektu Globe At Night, který v minulém roce podpořilo 115 zemí a podařilo se tak nashromáždit přes 60 tisíc pozorování. Globe At Night má letos hned 4 turnusy.
První z nich je odkaz na pořad Českého rozhlasu Leonardo Třetí dimenze, kde vystoupil Pavel Suchan, předseda Skupiny pro temné nebe České astronomické společnosti a další odborníci. Řeč byla o Jizerské oblasti tmavé oblohy.
3dimenzeDále je potřeba připomenout, že je opět možné zapojit se do projektu GLOBE at Night, který má za úkol mapovat světelné znečištění po celém světě a hlavně zvýšit povědomí o tomto problému. Princip je zcela jednoduchý - na stránkách GLOBE at Night si stáhnete vyhledávací mapky souhvězdí Orion, u něho pak po setmění učiníte patřičné (a na stránkách popsané) pozorování a posléze odešlete hlášení, kolik hvězd jste byli schopni vidět. Do roku 2011 přispěli do projektu lidé ze 115 zemí světa počtem 66 000 měření. Projekt je tak do dnešního dne nejúspěšnější kampaní svého druhu. Pokud vám současné sychravé počasí nedovolí pozorovat v nynějším termínu 14. - 23. ledna, máte další šanci 12. - 21. února, 13. - 22. března a 11. - 20. dubna.
ThingbigPodobným projektem, jako GLOBE at Night, je How many stars…?. Ten probíhá po celý rok a v principu je podobný kampani GLOBE at Night. Potěšující zprávou je, že slovenští kolegové zprovoznili slovenský překlad stránek tohoto projektu a nejen to. Stránky obsahují i mnohé další informace. Najdete je na stránce svetelneznecistenie.sk.
A poslední aktualitou je ukázka kartičky pro děti, kterou vydala Česká astronomická společnost spolu s mladými lidmi z projektu Výzkum a popularizace světelného znečištění. Ten podporuje Nadace O2 v rámci projektu Think Big. Pokud se podaří sehnat další finanční prostředky, budou jistě následovat další podobné série, například o tom, jak se hmyzák zamiloval do lampy.
Narodil se v roce 1985 v Karviné, kde doposud žije. Mezi lety 2005 a 2009 působil jako redaktor Instantních astronomických novin. Po zániku IAN píše pro Astronomie.cz a Astro.cz. Píše hlavně o světelném znečištění, ale zabývá je jím také prakticky - jeho měřením, popularizací; realizoval také několik grantových výzev a stojí za vznikem Beskydské oblasti tmavé oblohy. K jeho koníčkům kromě astronomie patří hasičství, focení, jízda na kole a chov králíků.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 7. do 7. 7. 2024. Měsíc bude koncem týdne v novu. Ráno se potká s planetami Mars a Jupiter. Nejvýše je ráno nad jihovýchodem Saturn s velmi tenkým prstencem. Aktivita Slunce byla zpočátku zvýšená, díky třetímu návratu známé aktivní oblasti, ale snižuje se. Čínská mise Chang’e 6 skončila úspěšným dosednutím přistávacího modulu s až 2 kg vzorků z odvrácené strany Měsíce. Raketa Falcon 9 posunula rekord opakovaných letů a přistání na 22. Startoval také Falcon Heavy. Před 20 lety začala pracovat Cassini na orbitě Saturnu a před 970 lety zazářila v Býkovi jasná supernova v místě dnešní Krabí mlhoviny.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2024 obdržel snímek
„C/2021 S3 PanSTARRS“, jehož autorem je Miloš Gnida
Dnešní vítězný snímek soutěže Česká astrofotografie měsíce, který pořídil astrofotograf Miloš Gnida, nám přináší pohled hned na několik astronomických objektů. Jednak,
Omega (iné názvy: Labutia hmlovina, Podkova, Homária hmlovina, Messier 17, M 17, NGC 6618) je oblasťou H II v súhvezdí Strelec. Objavil ju Jean-Philippe de Chéseaux v roku 1745. Hmlovina Omega je oblasťou, v ktorej vznikajú nové hviezdy a svieti excitovanou emisiou, spôsobenou vysokoenergetickým žiarením mladých hviezd.
Názov Omega pochádza od Johna Herschela, ktorému jej tvar pripomínal veľké grécke písmeno omega. Jej celková jasnosť je 7,0 mag, takže sa dá pozorovať aj poľným triédrom. Na oblohe má rozmery 46´ krát 37´ a odhady jej vzdialenosti sú 3 260 svetelných rokov. Jej hmotnosť odhadujeme asi na 500 hmotností Slnka. Omega je tiež zdrojom infračerveného a rádiového žiarenia, pričom na rádiových vlnách patrí medzi najjasnejšie zdroje na oblohe. Plyn v hmlovine budí k žiareniu horúca hviezda 8,9 mag a spektrálneho typu A05e. Podobne ako Veľká hmlovina v Orióne, aj Omega je veľmi aktívnym miestom zrodu hviezd. Nové hviezdy vznikajú v hĺbke tmavých mrakov prachu a plynu. Vyše sto vysoko žiarivých mladých hviezd spektrálnych typov O a B postupne svojím žiarením odparujú tmavú prachovú prikrývku. Pred hmlovinou sa nachádza malá otvorená hviezdokopa s asi 50 hviezdami.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm.
Software: NINA, Astro pixel processor, Starnet++, Adobe photoshop
47x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 108x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 210 flats, master darks, master darkflats
20.3. až 29.6.2024
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
