Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Voda na Europě - nové důkazy

Voda na Europě - nové důkazy

Představa globálního oceánu a četných jezer kapalné vody v ledové kůře měsíce Europa
Představa globálního oceánu a četných jezer kapalné vody v ledové kůře měsíce Europa
V rámci pátrání po životě za hranicemi Země vědci důkladně studovali rovněž data z kosmické sondy Galileo (NASA). Zjistili, že v případě Jupiterova měsíce Europa se s největší pravděpodobností jedná o těleso nejen s přítomností podpovrchového globálního oceánu, ale také s výskytem jezer kapalné vody o objemu srovnatelném s pozemskými Velkými jezery (Great Lakes, nacházející se na hranicích mezi USA a Kanadou). Jezera mohou být rozmístěna uvnitř ledového krunýře tohoto měsíce.

Voda může představovat vhodné prostředí pro život, přičemž velké množství takovýchto jezer může existovat kdekoliv v podpovrchových oblastech ledové kůry Europy. Předpokládají to astronomové v článku publikovaném v časopise Nature.

"Zjištěná data otevírají některé zajímavé možnosti," říká Mary A. Voytek, ředitelka astrobiologického programu NASA. "Nicméně vědci celého světa potřebují získat detailnější pohled na tuto analýzu předtím, než budeme moci plně zhodnotit správnost těchto závěrů."

Chaotický terén na povrchu měsíce Europa může naznačovat přítomnost podpovrchových jezer
Chaotický terén na povrchu měsíce Europa může naznačovat přítomnost podpovrchových jezer
Kosmická sonda Galileo, která byla vypuštěna raketoplánem Atlantis v roce 1989, poskytla vědcům spoustu dat k analýze ještě před vniknutím průzkumného pouzdra do atmosféry Jupiteru v roce 2003, které se oddělilo od mateřské sondy. Jedním z nejvýznamnějších objevů bylo odvození přítomnosti globálního slaného oceánu pod povrchem měsíce Europa. Tento oceán je ukryt dostatečně hluboko pod celým povrchem Europy a zřejmě obsahuje větší množství kapalné vody než veškeré pozemské oceány dohromady. Avšak v tak velké vzdálenosti od Slunce je tento oceán zcela zamrzlý. Většina astronomů se domnívá, že zdejší ledová kůra je tlustá několik desítek kilometrů.

"Jeden z názorů vědecké komunity předpokládá, že pokud je ledová kůra tak tlustá, pak je to špatná zpráva pro biology. To může totiž znamenat, že povrchové vrstvy nemohou být ve spojení s kapalným prostředím pod ledovou kůrou," říká Britney E. Schmidt, hlavní autorka článku v časopise Nature a postgraduální studentka na Institute for Geophysics, University of Texas at Austin. "Nyní jsme objevili důkazy, že tlustá ledová kůra Europy může obsahovat obří podpovrchová jezera. To může zvýšit šance přítomného oceánu na jeho obyvatelnost."

Schématické znázornění vzniku chaotického terénu na měsíci Europa
Schématické znázornění vzniku chaotického terénu na měsíci Europa
Britney Schmidt a členové jejího týmu se zaměřili na snímky ze sondy Galileo, a to především na fotografie dvou kruhových hrbolatých útvarů na povrchu měsíce Europa, na tzv. chaotický terén. Na základě podobných procesů pozorovaných na Zemi vypracovali čtyřstupňový model, který vysvětluje, jak tyto charakteristické rysy vznikají (viz diagram). Model vyřešil několik protichůdných pozorování. Některá pozorování naznačují, že vrstva ledu je velmi tlustá, jiná zase naznačují, že je naopak poměrně tenká.

Nedávné analýzy vedou k závěru, že chaotické útvary na povrchu Europy byly zformovány prostřednictvím mechanismů, které zahrnují rozsáhlou výměnu látky mezi ledovou kůrou a podpovrchovými jezery. Tento druh "chaosu" může poskytovat cestu k přenášení živin a energie mezi povrchem a rozsáhlým globálním oceánem pravděpodobně existujícím pod tlustou skořápkou ledu. Astronomové se domnívají, že by to mohlo zvýšit pravděpodobnost přítomnosti života.

Autoři mají dobrý důvod se domnívat, že jejich model je správný. Nicméně protože odvozená jezera se nacházejí několik kilometrů pod povrchem měsíce, skutečné potvrzení jejich přítomnosti mohou poskytnout pouze budoucí kosmické sondy určené k průzkumu ledového povrchu Europy. Realizaci takové mise NASA zvažuje.

Zdroj: science.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



46. vesmírný týden 2024

46. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 11. do 17. 11. 2024. Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je vidět nízko nad jihozápadem výrazná Venuše, Saturn vrcholí nad jihem brzy po setmění a také Jupiter je už docela dobře viditelný později v noci. Pouze Mars má ideální podmínky viditelnosti ráno. Czech Space Week přinesl mimo jiné zajímavé novinky kolem možností letu Aleše Svobody, který aktuálně začal svůj výcvik. K ISS dorazila nákladní loď Dragon v rámci zásobovací mise SpX-31. Před deseti roky přistál Philae na kometě.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ měsíce

Východ měsíce nad Svatým kopečkem Mikulov

Další informace »