Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Rekordní gama záblesk
Petr Kubala Vytisknout článek

Rekordní gama záblesk

Umělecké zpracování gama záblesku. Kredit: NASA
Umělecké zpracování gama záblesku. Kredit: NASA
Kosmická družice NASA Swift zaznamenala ve středu 19. března gama záblesk, který přišel ze vzdálenosti úctyhodných 7,5 miliard světelných let. Událost, kterou jste mohli teoreticky spatřit na obloze i pouhým okem, se odehrála v dobách, kdy měl vesmír polovinu svého současného stáří a po sluneční soustavě nebyla ještě ani památka.

Kosmická družice Swift odvedla ve středu 19. března skvělou práci. Jejím je objevovat gama záblesky – následky nejbouřlivějších událostí ve vesmíru. Když ve středu Swift zaznamenal gama záblesk, astronomové okamžitě vyhlásili poplach. Tak jasný záblesk je neobvyklý. Podle současných teorií jsou gama záblesky indikátorem závěrečného stádia ve vývoji velmi hmotných hvězd, kdy se jádro hroutí a vzniká černá díra nebo hustá neutronová hvězda.


GRB 080319B na snímku z družice Swift
GRB 080319B na snímku z družice Swift
Obr.: GRB 080319B na snímku z družice Swift. Vlevo rentgenovým dalekohledem, vpravo opticko-infračerveným dalekohledem.


Gama záblesk s označením GRB 080319B byl zaznamenán ve středu 19. prosince v 8:12 našeho času v souhvězdí Pastýře. Pojmenování gama záblesku může vypadat velmi složitě a krkolomně, ale realita je naprosto jednoduchá. Zkratka GRB značí gama záblesk (Gamma Ray Burst) a číslo za touto zkratkou je datum ve formátu rok – měsíc – den, kdy byl záblesk detekován. Písmeno „B“ říká, že se jednalo o druhý objevený záblesk toho dne.

Reakce observatoří a dalších kosmických družic na gama záblesk je v podstatě nemožná. Jeho trvání se totiž pohybuje v řádu sekund, nebo maximálně několika desítek sekund a tak má i samotná družice Swift co dělat, aby záblesk zaznamenala. Pozorovat ale lze tzv. dosvit, který je tradičním průvodcem gama záblesku a lze ho pozorovat ve viditelné části spektra.

Dosvit GRB 080319B (uprostřed). Autor: Pi of the Sky
Dosvit GRB 080319B (uprostřed). Autor: Pi of the Sky
Současný dosvit GRB 080319B byl velmi významný, neboť v maximu dosáhl podle odhadů 6 až 5 mag, takže byl za ideálních podmínek viditelný pouhým okem. V praxi to znamená, že GRB 080319B byl po určitou dobu bezkonkurenčně nejvzdálenějším objektem, pozorovatelným pouhým okem. Gama záblesk k nám totiž dolétl ze vzdálenosti těžko představitelných 7,5 miliardy světelných let. Na druhé místo se v tu chvíli propadla galaxie M31, která je vzdálená „pouhých“ 2,5 milionů světelných let.

Vzdálenost gama záblesku byla odhadnuta na základě pozorování dalekohledem VLT Evropské jižní observatoře v Chile a Hobby-Eberly Teleskope v Texasu. Rudý posuv byl stanoven na 0,94 a vzdálenost na 7,5 miliardy světelných let.

Otázka, která teď zaměstnává nejednoho astrofyzika je důvod, proč byl dosvit gama záblesku tak jasný. Jednou z možností je, že exploze masivní hvězdy byla větší než obvykle např. z důvodu hmotnosti, rotace nebo magnetického pole. Nebo bylo záření koncentrováno do velmi úzkého „svazku záření“, který směřoval přímo k Zemi.

GRB 080319B byl jedním ze čtyř gama záblesků, který byl ve středu detekován. Vesmír tak se vší pompou vzdával čest spisovateli Arthuru C. Clarkovi. Ten zemřel 18. března ve věku 90. let.

Družice Swift odstartovala do vesmíru 20. listopadu 2004. Pro lokalizaci záblesků je vybavena přístrojem Burst Alert Telescope (BAT). K následnému pozorování slouží rentgenový teleskop (XRT) a ultrafialově-optický teleskop (UVOT).

Zdroj:




O autorovi



6. vesmírný týden 2025

6. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 2. do 9. 2. 2025. Měsíc bude v první čtvrti a je dobře vidět na večerní obloze. Nejjasnější ze šesti viditelných planet je Venuše, následují Jupiter a Mars. Slabý je Saturn a jen v dalekohledu je viditelný Uran a Neptun. Kometa G3 ATLAS na jižní obloze pomalu mizí. Aktivita Slunce se mírně zvýšila. Na Floridě pokračuje sestavování rakety SLS, byla vynesena řada družic, mezi nimi i tři geostacionární třemi různými nosiči a na ISS pokračovala série výstupů so volného kosmu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hlava čarodejnice NGC 1909

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2024 obdržel snímek „Hlava čarodejnice NGC 1909“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Ján Gajdoš.   Během Filipojakubské či též Valpuržiny noci z 30. dubna na 1. května se od nepaměti na vyvýšených místech zapalují velké ohně jako

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

☺️

Nečekané ale je tam ✌️????

Další informace »