Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  06. červenec 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 06. červenec 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Saturn a šest měsíců

Uznání a copyright: Mohammad Ranjbaran; MR Thanks: Amir Ehteshami

Kolik měsíců má Saturn? Zatím bylo potvrzeno 82 měsíců, ten nejmenší je velký jen zlomek kilometru. Šest jeho největších měsíců je vidět zde na kompozitním snímku s 13 krátkými expozicemi jasné planety a 13 dlouhými expozicemi jejích nejjasnějších z těch slabých měsíců pořízených během dvou týdnů minulý měsíc. Saturnův největší měsíc Titan má průměr 5150 kilometrů, je tedy větší než pozemský Měsíc, dokonce o málo větší, než Merkur, a byl zachycen při téměř úplném oběhu kolem své mateřské planety s prstenci. Titan je první známou přirozenou družicí Saturnu, kterou v roce 1655 objevil holandský astronom Christiaan Huygens, na rozdíl od několik nově objevených měsíců oznámených v roce 2019. Stopa zcela vpravo patří Iapetu, třetímu největšímu Saturnovu měsíci. Poloměr orbity vykreslené Iapetem je tak velký, že zde byla zachycena jen její část. Saturn na noční obloze předchází Jupiter, vychází krátce po západu Slunce na jihovýchodě a zůstává viditelný až do svítání.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Moons_of_Saturn#Confirmed_moons
  2. APOD: 2012-04-14 Šest měsíců Saturnu
  3. Instagram.com: mohammad.rnjbrn: Saturn and some of its moons
  4. Instagram.com: mohammad.rnjbrn: Saturn and some of its moons rotating around it through a period of 16 days.
  5. NASA: Titan
  6. APOD: 2017-07-23 Merkur jak ho ukázal MESSENGER
  7. APOD: 2020-04-19 Přibližování Cassini k Saturnu
  8. APOD: 2005-03-25 Huygens objevil Luna Saturni
  9. Wikipedia: Christiaan_Huygens
  10. Google.com: NEW SATURN MOONS
  11. NASA: Iapetus
  12. APOD: 2018-06-03 Saturnův Japetus: malovaný měsíc
  13. EarthSky.org: July 2021 Guide To Visible Planets
  14. Redd.it: Foto: Zívající bílá kočička :-)

Štítky: Saturn, Měsíce, Titan


45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 1499 Kalifornia

Hmlovina Kalifornia (NGC 1499) je difúzna hmlovina v súhvezdí Perzeus. Svoj názov dostala podľa svojho podlhovastého vzhľadu, ktorý môže pripomínať Kalifornský polostrov. Pozorovania Hmlovina sa nachádza v južnej časti súhvezdia severne od hviezdy 4. magnitúdy s názvom ξ Perseus (Xie Perseus). Na oblohe má pretiahnutý tvar, smeruje od severozápadu na juhovýchod a jej rozmery sú 4° × 1,5°. Tieto rozmery má však len na fotografiách a vizuálne sa pozoruje veľmi ťažko, pretože má nižšiu povrchovú jasnosť ako väčšina ostatných emisných hmlovín. Jasnejšia časť hmloviny, ktorú možno vidieť ďalekohľadom, má rozmery 160′×40′. Na veľmi tmavej oblohe ju možno vidieť v náznaku voľným okom. História pozorovania Túto hmlovinu objavil Edward Emerson Barnard 3. novembra 1885 pomocou šesťpalcového ďalekohľadu (priemer 150 mm). O šesť rokov neskôr ju pozoroval aj Friedrich Simon Archenhold, ktorý ju nezávisle od neho spoluobjavil 27. októbra 1891. Barnard hmlovinu niekoľkokrát fotografoval a v roku 1895 publikoval jeden jej podrobný šesťhodinový snímok. Hmlovina bola objavená len niekoľko rokov pred vydaním Nového všeobecného katalógu, v ktorom je uvedená pod poradovým číslom 1499. Vlastnosti Hmlovina leží vo vzdialenosti 1 340 svetelných rokov od Zeme a jej skutočná veľkosť je približne 100 svetelných rokov. Pravdepodobne ju ožaruje hviezda ξ Persei, modrobiela hviezda hlavnej postupnosti, ktorej bola pridelená spektrálna klasifikácia O7e. Táto hviezda patrí do združenia OB s názvom Perseus OB2, ktorého najjasnejším členom je hviezda ζ Persei (Zeta Persei). Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 323x120 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 82x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 24.10. až 4.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »