V březnu 2025 přistála v lunárním Moři nepokojů sonda Blue Ghost od Firefly Aerospace. Čím je toto místo zajímavé? A jak je to s přírodním mostem, který se tam údajně nachází? To vše (a ještě víc) se dozvíte v novém videu z Lunární dílny.
Pohled na noční oblohu v nás může vyvolávat různé otázky. Díky moderní vědě známe na možná až překvapivě velkou část z nich velmi přesnou odpověď. Astronomie, astrofyzika a kosmonautika jsou v současné době jedněmi z nejrychleji se rozvíjejících vědních oborů. Přednáškový cyklus Okno do vesmíru umožní studentům nahlédnout na aktuální dění v těchto zajímavých vědeckých oblastech a představí významné české vědce, kteří se jejich studiem zabývají.
9. února 2025 se na noční obloze odehrál opět jeden pozoruhodný astronomický úkaz – těsná konjunkce Marsu a Měsíce. Tento jev, kdy se dvě nebeská tělesa z pohledu pozorovatele na obloze úhlově přiblíží, poskytl fascinující podívanou jak pro astronomy, tak i pro ostatní obdivovatele noční oblohy.
Středisko pro meziplanetární hmotu Mezinárodní astronomické unie právě publikovalo ve třech zprávách objev 128 nových měsíců planety Saturn. Na objevech se podílely dalekohledy CFHT a Subaru na Havajských ostrovech. Planeta Saturn dlouhodobě drží rekord v počtu známých měsíců. Do 11. března jich bylo oficiálně 146. Nyní se počet měsíců této planety rozrostl na 274.
Staňte se Alenkou v říši divů kosmu a navštivte „Vesmír za zrcadlem“! Vchod do něj se skrývá na Hvězdárně a planetáriu Brno. Stačí se zanořit do jejího podzemí a vstoupit do sálu exploratoria, jehož prostor vyplňuje výjimečná expozice o skrytých podobách našeho vesmíru. Podobách, které prozatím vnímáme jen v hrubých konturách nebo pouze tušíme. A přitom už víme, že hrají zásadní roli v minulosti i budoucnosti celého univerza.
V zemích s kulturními tradicemi jsou jednotlivé památky a výtvarná díla evidována. Mezi tyto artefakty lze zařadit i sluneční hodiny. U nás taková evidence do 80. let chyběla. Na Přírodovědecké fakultě UK v Praze vznikla tehdy myšlenka shromáždit dokumentaci o venkovních slunečních hodinách, vyhodnotit ji a zpracovat soupis slunečních hodin na pevných stanovištích. Mravenčí pílí studentů pod vedením RNDr. Ludvíka Muchy byla tato práce v roce 1990 v první etapě dovršena, ale pokračuje dodnes.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 3. do 16. 3. 2025. Měsíc bude v úplňku a nastane úplné zatmění Měsíce, které u nás téměř neuvidíme. Večer končí výhodná viditelnost planety Merkur. Úhlově se k němu přiblíží jasná Venuše. Vysoko na obloze v Býku a Blížencích jsou Uran, Jupiter a Mars. Aktivita Slunce je na střední úrovni. Kamery ASÚ AV ČR zaznamenaly zajímavý dlouhý průlet bolidu atmosférou. Zatímco Blue Ghost na Měsíci pracuje úspěšně a testuje přístroje NASA, mise IM-2 Athena skončila opět převrácením přistávacího modulu na bok. Testovací let IFT-8 skončil opět úspěšným zachycením rakety Super Heavy a zničením horního stupně Starship. Očekáváme vypuštění dalekohledu pro studium spekter galaxií SPHEREX a start mise Crew-10 k ISS.
Během března nás čekají dva úkazy spojené se Sluncem a Měsícem. V prvním případě, 14. března 2025, se jedná o úplné zatmění Měsíce, z něhož však uvidíme pouze úplný začátek, tedy jeho polostínovou fázi a část částečného zatmění. O dva týdny a jeden den později nastává částečné zatmění Slunce. Ze střední Evropy se dočkáme skutečně pouze lehkého „vykousnutí“ slunečního disku, při němž bude Měsícem zakryto max. 20 % průměru Slunce
(v závislosti na místě pozorování).
Data ze sítě CEMeNt jsou nedílnou součástí databáze EDMOND (European viDeoMeteOr Network Database), která sdružuje data z videopozorování meteorů od roku 2001. Použití videotechniky pro sledování a nahrávání meteorů začalo v 70. letech minulého století a od té doby prochází překotným rozvojem. I když využití této techniky bylo zpočátku doménou profesionálních astronomů, amatérští pozorovatelé hlavně v Japonsku a Holandsku v roce 1980 začali s vývojem systémů použitelných i v amatérských podmínkách. Následný vývoj amatérských pozorovacích stanic pokračoval rychlým tempem, a to hlavně v souvislosti se zdokonalováním a inovacemi CCD nebo CMOS technologie, a také se stále snadnější dostupností tohoto vybavení pro amatérské astronomy. Zpočátku roztříštěné národní sítě, případně osamělí pozorovatelé v rámci Evropy, Austrálie, Severní Ameriky a také Jižní Ameriky, byli sdruženi do centralizované databáze drah EDMOND, která byla založena v roce 2011.
Na palubě experimentální družice BRNOsat, která se v těchto dnech začala stavět, bude ultrafialový dalekohled, materiálové experimenty, ale také nejrůznější „kratochvíle“. Do vesmíru se satelit vydá ve druhé polovině roku 2026 a bude plná echt brněnských překvapení.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 3. do 16. 3. 2025. Měsíc bude v úplňku a nastane úplné zatmění Měsíce, které u nás téměř neuvidíme. Večer končí výhodná viditelnost planety Merkur. Úhlově se k němu přiblíží jasná Venuše. Vysoko na obloze v Býku a Blížencích jsou Uran, Jupiter a Mars. Aktivita Slunce je na střední úrovni. Kamery ASÚ AV ČR zaznamenaly zajímavý dlouhý průlet bolidu atmosférou. Zatímco Blue Ghost na Měsíci pracuje úspěšně a testuje přístroje NASA, mise IM-2 Athena skončila opět převrácením přistávacího modulu na bok. Testovací let IFT-8 skončil opět úspěšným zachycením rakety Super Heavy a zničením horního stupně Starship. Očekáváme vypuštění dalekohledu pro studium spekter galaxií SPHEREX a start mise Crew-10 k ISS.
